Zvýšení místního koeficientu k dani z nemovitosti v pondělí provázela dlouhá jednání, na hlasování došlo až ve večerních hodinách. Proč vedení města nebylo jednotné a proč na návrh nakonec kývla část opozice?

Pro daňovou změnu v pondělí nakonec hlasovalo pětadvacet zastupitelů ze 42 přítomných (tři byli omluveni). Sedmnáct zastupitelů se zdrželo, mezi nimi i členové koaliční ODS. Občanští demokraté v Olomouci navýšení daně z nemovitosti od začátku odmítali.

„Uvědomujeme si tíživou situaci města, která jednoznačně nejvíc souvisí s rozpočtovým určením daní. To je vůči Olomouci a Olomoučanům naprosto nespravedlivé a nutí nás zabývat se úvahami o zvýšení daně z nemovitosti. Byť jsme členy koalice, měli jsme odlišný názor na to, jak to řešit. Je mi líto, že se nám nepodařilo kolegy v radě přesvědčit, abychom šli jinou cestou. Avizovali jsme, že návrh na zastupitelstvu nepodpoříme,“ sdělil předseda klubu zastupitelů Jan Holpuch.

Částečným řešením jsou podle něj další úsporná opatření.

„Situace skutečně jednoduchá není, tak jako tak se ale budeme muset vrátit k úsporám. Nevěřím tomu, že jen samotné úspory jsou schopné vše vyřešit. Když nic jiného, tak je to signál pro občany, že šetřit se má a musí se začít u sebe. Například personální náklady jsou jednou z oblastí, ke které se musíme vrátit a znovu se jí věnovat, byť to samo o sobě složitou situaci města nevyřeší,“ konstatoval Jan Holpuch.

ProOlomouc: Měli jsme podmínku

I bez hlasů ODS se ale radniční koalici nakonec podařilo získat pro daňovou změnu potřebnou většinu.

Zvýšení místního koeficientu k dani z nemovitosti na dvojnásobek na zastupitelstvu prošlo poté, co pro návrh zvedli ruku i zastupitelé z opozičního hnutí ProOlomouc. Ti potvrdili, že tak učinili po dohodě během pondělního zasedání.

„Byli jsme připraveni se zdržet hlasování, ale kolem poledne bylo zasedání zastupitelstva přerušeno a následovalo dlouhé jednání předsedů klubů, kde později došlo na dohodu. Jako podmínku jsme si dali, že peníze vybrané oproti letošnímu roku ´navíc´ půjdou na další splátky dluhu a také na opravy škol, chodníků, silnic a vodohospodářské infrastruktury. To se nám podařilo vyjednat, bez toho bychom s ´dvojkou´nesouhlasili,“ popsal předseda klubu zastupitelů Pavel Grasse s tím, že možnosti dalších úspor vyplynou z auditů, které si město nyní nechává zpracovat.

Část na dluhy, část na školy i cesty

Olomoučané tak na dani z nemovitosti v příštím roce městu zaplatí o 87 milionů korun více než dosud. Zastupitelé v pondělí přijali usnesení, které určuje, jak bude s touto nově získanou částkou naloženo.

„Zavázali jsme se, že jednatřicet milionů korun bude použito na snížení míry úvěrové zátěže z minulých let a zbytek město použije na opravy a rekonstrukce škol, vodohospodářské a dopravní infrastruktury,“ upřesnil ekonomický náměstek Otakar Bačák.

V rozpočtu města už od roku 2010 každoročně chybí okolo 130 milionů korun kvůli tehdejší změně zákona o rozpočtovém určení daní. Město zasáhl také propad příjmů kvůli daňovému balíčku i dopady koronaviru a s ním spojené výdaje.

„Dva roky se snažím při jednání s vládou i s ostatními městy a obcemi znovu otevřít otázku rozpočtového určení daní, které je pro krajská města velikosti Olomouce opravdu neadekvátní. Zatím bez úspěchu,“ konstatoval primátor Miroslav Žbánek.

Zvýšení daně z nemovitosti bylo jednou z podmínek pro udržení stávajícího ekonomického ratingu města. Městu tento postup opakovaně doporučili nejen ekonomičtí experti, ale i ministerstvo financí jako jedno ze stabilizačních rozpočtových opatření. Záměr na zvýšení místního koeficientu v minulosti schválilo zastupitelstvo města v rámci střednědobého rozpočtového výhledu.

V uplynulém roce město začalo s úspornými opatřeními. Například provozní rozpočet byl „osekán“ o desítky milionů korun a zrušeno bylo několik desítek pracovních míst na magistrátu. Další úspory má přinést probíhající provozní audit. Město se snaží ovlivnit výši výdajů společným nákupem energií či pohonných hmot pro své firmy a příspěvkové organizace.