Když experti z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) zkoumali půdu na třinácti katastrálních územích Olomouckého kraje, museli ve většině případů snížit její úřední cenu.
V součtu přitom nejde o žádné haléřové položky. Celková hodnota půdy klesla o více jak sedm milionů korun. Jestliže by se takto negativní trend potvrdil na celém území Olomouckého kraje, zchudl by o více než 300 milionů korun.
Znehodnocení půdy ve Slatinkách
Znehodnocení půdy, tedy zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení o její nejúrodnější část, zjistil VÚMOP třeba ve Slatinkách na Prostějovsku, kde se kvalitou půdy zabýval na území o výměře 428 hektarů.
Vlivem eroze zde spadla základní cena ze 14,55 korun za metr čtvereční na 12,99, tedy o 10 procent. Ještě hůře dopadla půda ve Stínavě na Prostějovsku, kde experti museli snížit cenu o 15 procent na 5,32 korun za metr čtvereční.
Znehodnocené půdy musejí být často přeřazeny do méně hodnotných, například hnědozemě do takzvaných kambizemí.
„V roce 2016 došlo ke změně průměrné základní ceny podle vyhlášky ve 13 katastrálních územích, což představuje pouze 1,7 procenta celkového počtu katastrálních území v Olomouckém kraji. Vlivem změn došlo ke snížení celkové hodnoty, vztaženo na výměru, o víc jak sedm milionů korun, což představuje asi 1,2 procenta z celkové hodnoty zemědělské půdy v těchto 13 katastrálních územích,“ vysvětloval Vladimír Papaj z VÚMOP.
Jak zjistit změnu kvality?
Změny kvality zemědělské půdy lze zjistit především na základě aktualizace bonitace půdy (BPEJ). Ta se ročně provádí na zanedbatelné výměře půdy, odhadem jedno procento.
Kdyby se podobný trend jako ve Slatinkách, Stínavě či Domašově u Jeseníku potvrdil i u ostatních katastrálních území v Olomouckém kraji, kde činí hodnota zemědělské půdy 26,4 miliardy korun, pak by už ztráta o 1,2 procenta znamenala 316 milionu korun.
„A to se celou dobu bavíme pouze o základních cenách zemědělské půdy, nikoliv o tržních cenách, které jsou násobně vyšší, nebo o ztrátě na produkčních či mimoprodukčních funkcích půdy,“ upozornil Vladimír Papaj.
Nedostatečná ochrana
Podle expertů jsou čísla z Olomouckého kraje důkazem toho, jak stát nedostatečně chrání zemědělskou půdu proti erozi.
„Zemědělci hospodaří způsobem, který jim umožňuje zákon a aby si neohrozili přijímání dotací. Snaží se splnil nastavená protierozní pravidla, která ale nejsou dostatečná,“ poukazoval Papaj.
Výpočty VÚMOP ukazují, že vodní erozí je ohroženo více jak 50 procent zemědělské půdy v České republice, ale ochrana je nastavena zhruba na pětinu této výměry. Přitom do budoucna vlivem nerovnoměrně rozložených srážek, četnějších přívalových dešťů, může riziko jejího znehodnocování jen narůstat.
„Zemědělská půda není chráněna v takovém rozsahu, v jakém by se podle našich aktuálních informací měla chránit,“ zdůraznil Papaj.
Zádržné hrázky
O potřebě chránit půdu a lépe zadržovat vodu v krajině vědí stát i obce. Také Slatinky, které se z části rozkládají ve svažitém terénu Velkého Kosíře. V rámci pozemkových úprav počítají s realizací hned několika opatření.
„Myslíme na to. Od roku 2014 připravujeme protierozní opatření. Na potoku Deštný budou vybudovány zádržní hrázky, aby nedocházelo při přívalových deštích ke smyvu, také na dva a půl kilometru dlouhém poli je plánován systém zádržných hrázek. Pole musíme rozčlenit remízky a zádržnými hrázemi,“ popisoval starosta Jaromír Crha plány na desetiletku.
Půda končí pod betonem
Kvalitní půdu, základní zdroj obživy, neničí jen vodní eroze. Hektary končí každoročně pod betonem. Podle odborníků by proto stát měl upravit nástroje tak, aby investor nestavěl logistická centra na špičkové ornici za městem, ale využil například brownfield na jeho okraji.
„V rámci územního plánování není ochrana zemědělské půdy dostatečně zohledňována. Nové průmyslové zóny jsou navrhovány zpravidla na nejkvalitnější půdě v okolí velkých měst, místo aby se pracovalo s dosud neobsazenými průmyslovými zónami a brownfieldy,“ poukazoval Papaj.
Některé obce mají v rámci územního plánování na úkor zemědělské půdy vyčleněny nesmyslně velké plochy na výstavbu, že je nebudou schopny zastavět ani za sto let.
„Vůbec se nepracuje s tím, že v některých regionech nebude obyvatel přibývat, ale spíše klesat. Bohužel se nedíváme na zemědělskou půdu jako na základní výrobní prostředek v zemědělství, ale jako na prostor, kde lze stavět,“ uzavřel odborník.
Pronajímáte pole? Hlídejte si ornici
V České republice je více než 74 procent zemědělské půdy je pronajímáno. V roce 2014 činil odhad pachtovného fyzických osob 1 549 korun na hektar. Nejvyšší cena nájmu se platí v souladu s dosahovanými zisky v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti, nejnižší v horských oblastech.
„Ano, máme pole u Štarnova a každým rokem v prosinci dostáváme něco přes tisícovku - příjemné obohacení rodinného rozpočtu před Vánocemi,“ uvedli manželé z Olomouce, kteří si nepřáli zveřejnit jméno.
„V poslední době co dva tři měsíce dostáváme nabídky na „výhodný“ odkup, ale nereagujeme na ně. Pole máme po dědečkovi a zdědí ho dcera,“ dodali.
Ovšem v jaké kvalitě, to už rodina nesleduje. Odborníci proto radí, aby se vlastníci půdy nespokojili s pětistovkou ročně, protože za pár let mohou na ceně půdy tratit desetitisíce korun kvůli nešetrnému hospodaření na pronajatých pozemcích.
„Vlastníci zemědělské půdy by při uzavírání pachtovních smluv hospodařícím subjektům měli myslet i na kvalitu půdy a smluvně si ji ochránit ,“ uvedl Vladimír Papaj z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Vzor pachtovní smlouvy najdou vlastníci půdy i na internetových stránkách VÚMOP.
Seznam katastrálních území se změnou průměrné základní ceny směrem dolů Obec Výměra (ha) Nová cena (Kč) Původní cena (Kč) Rozdíl (%)
Domašov u Jeseníka 1 065 1,72 2,10 -18
Přerov – Předmostí 285 15,05 15,69 -4
Slatinky 428 12,99 14,55 -10,72
Stínava 230 5,32 6,27 -15,15
Štíty – město 598 2,55 2,84 -10,21
Úsov – město 662 10,61 10,94 -3
Zdroj: VÚMOP
Úbytek zemědělské půdy v Olomouckém kraji Rok Výměra (v ha)
1845 338 880
1948 328 856
2010 280 517
2015 278 562
2018 277 525
Zdroj: ČSÚ
Základní cena půdy Cenění zemědělské půdy je určeno ze specifických vlastností půdy (zejména úrodnosti), které byly zjišťovány v rámci bonitace půdního fondu. Bonitace respektuje základní, v podstatě neovlivnitelné faktory, jakými jsou klima, půdní typy, svažitost, skeletovitost a hloubka ornice konkrétního pozemku.
Ohroženost erozí V České republice je určitou formou vodní eroze potenciálně ohroženo 67 procent zemědělské půdy, nejohroženější půdy erozí jsou na 35 procentech území. V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 milionu tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ekonomickou ztrátu minimálně 4,3 miliardy korun. Různým stupněm větrné eroze potenciálně ohroženo přibližně 18 procent zemědělské půdy. Ztráta půdy je ovšem v měřítku délky lidského života neobnovitelná a obtížně vyčíslitelná vzhledem k tomu, že dvou až třícentimetrová vrstva půdy vzniká za příznivých podmínek průměrně 100 až 1000 let.
Zastavování území Spolu s erozí je zastavování území spojené s nekontrolovatelným rozšiřováním měst a obcí největším problémem zemědělských půd v současnosti. V letech 2001 až 2006 ubylo v České republice 20 tisíc hektarů zemědělské půdy, což je 11,2 hektaru denně. V současné době se podařilo problém zastavování území redukovat na nižší tempo v důsledku uplatnění novely zákona na ochranu půdního fondu a denní úbytek je přibližně devět hektarů zemědělského půdního fondu.
Zdroj: Mze ČR
