V těchto dnech jsou již opeřenci k vidění z vnitřního prostoru Bábovky, jak se začínají samostatně pohybovat kolem hnízda napravo od „čedičové“ skály.

„Mláďata budou zapsána do plemenné knihy, nakroužkována, poté podle rozhodnutí koordinátora chovu zařazena do chovného programu jiné zahrady, případně vypuštěna do volné přírody,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.

Ze čtyř vajec se mezi 11. a 14. červnem úspěšně vylíhla tři mláďata, která podle chovatelů od první dnů jeví značný zájem o potravu.

„Krmná dávka v naší zoo se skládá z nakrájených sladkovodních ryb, kuřecích srdcí, myší, kousků kuřat a různých druhů hmyzu,“ popsala mluvčí zoo Iveta Gronská.

Kriticky ohrožená muchomůrka Vittadiniho roste v olomouckých parcích, 22. července 2021
V olomouckém parku roste vzácná muchomůrka, z lesa ale chodí houbaři s prázdnou

Vůbec prvního čápa černého chovala olomoucká zoologická zahrada v průběhu 60. let. „Mláďata se v historii podařilo odchovat však pouze jednou, a to v roce 2007,“ sdělila mluvčí.

Vzácný a chráněný čáp černý je o něco menší než čáp bílý, převážně černého zbarvení s kovovým leskem, bílým břichem, červeným zobákem a nohama.

„Mláďata mají po vylíhnutí bílý prachový šat, žlutý zobák a nohy zelenavé. Jejich peří postupně hnědne, až nakonec zcela zčerná. Samcovo peří doznává výraznější opalizace od zelené po fialovou, kdežto samice je matnější,“ líčila Gronská.

Z natáčení nového filmu Miroslava Krobota Šnajdr. Filmaři se nyní přesunuli do Olomouce. Ve snímku se objeví i Klára Melíšková a Jakub Žáček
Režisér Krobot točí v Olomouci komedii Šnajdr

Skrytý život

Čáp černý žije poměrně skrytě. Spatřit ho není tak jednoduché jako čápa bílého, ale na podmáčených loukách v okolí lesů se to může pozornému člověku poštěstit. Hnízdí vysoko v korunách stromů, v hloubi lesa, nebo na skalních římsách, tedy na odlehlém místě, které po mnoho let nemění. Obývá mělké vodní plochy a listnaté či smíšené lesy. Druh je rozšířený v Africe, Asii i Evropě.

Po roce 2000 byla jeho populace odhadována na 300 až 400 hnízdních párů, při sčítání v roce 2014 výsledný odhad čítal 505 párů. Jedná se však pouze o hrubé odhady. Skrytý způsob života může přinášet i vyšší čísla.

Čáp černý před zimou odlétá z Evropy do teplých krajů Afriky jižně od saharské pouště, případně ze severní do jižní Asie. Tahy čápů se monitorují pomocí takzvaných odečítacích kroužků s unikátním kódem pro každého jedince, který je čitelný dalekohledem na větší vzdálenosti.

„Mezi nejzajímavější poznatky získané tímto sledováním patří potvrzení dvou hlavních tahových cest našich čápů do Afriky – na jihozápadě přes Gibraltar a na jihovýchodě přes Balkán a Blízký východ, zejména Izrael. Je to logické, protože z hlediska termického proudění a potravní nabídky je nežádoucí cesta nad otevřeným mořem. Za den jsou schopni v extrémních případech urazit až 500 kilometrů,“ informovala mluvčí zoo.

Čápi černí se snaží zahnízdit co nejdříve po návratu ze zimoviště. Pokud se na hnízdišti nesetkají se svým původním partnerem, který se například opozdil, nebo přišel o život, vytvoří poměrně rychle s jiným „dostupným“ čápem nový pár.

„Vzdálenost mezi místem narození a oblastí nového zahnízdění se pohybuje od nuly, kdy využijí původní rodné hnízdo, až po několik set kilometrů. Záleží také i na skutečnosti, zda je místo bohaté na potravu,“ dodala Iveta Gronská.