Samička se narodila minulou neděli a je zatím zcela závislá na péči matky. V prvních dnech potřebují obě ničím nerušený klid, proto zoo dočasně uzavřela Jihoamerický pavilon.

„Je to první mládě velkého mravenečníka, živé narozené v Česku. Matka malou samičku stále nosí na zádech, vše se zatím vyvíjí tak, jak má,“ uvedla zooložka Libuše Veselá.

Protože mravenečníci velcí jsou velmi citlivá zvířata a rozruch a hluk může matku zbytečně znervóznit, rozhodla zoologická zahrada, že uzavře Jihoamerický pavilon minimálně do doby, než bude jisté, že mládě přibývá na váze a celkově zdárně prospívá.

„Nechceme mládě, které je pod neustálým dohledem ošetřovatelky, nějak ohrozit. Jsme rádi, že je na světě a vše je v pořádku,“ vysvětlila zooložka Veselá veřejnosti dočasně uzavřenou moderní expozici s atraktivními druhy zvířat a rostlin.

Mláídě mravenečníka velkého v olomoucké zoo. Foto: ZOO Olomouc/MIlan Kořínek

Zoo na Svatém Kopečku chová od roku 2004 pár mravenečníka velkého – samice Pia pochází z Německa a samec přicestovat do Česka z Ameriky.

Tento „chudozubec“ je původem z Jižní a Střední Ameriky, kde obývá zejména savany a řídké lesy. Březost samičky mravenečníka trvá kolem půl roku a mládě po narození váží zhruba 1,5 kilogramu. Osamostatňuje se zpravidla po půl roce a dospívá ve dvou letech.

Mravenečník denně spotřebuje až dva kilogramy potravy, kterou tvoří převážně různé druhy mravenců a všekazů, což představuje asi 30 000 larev, kukel a dospělých jedinců tohoto hmyzu.

Mravenečník patří mezi chudozubé, velmi zajímavou a starou skupinu savců. Spojuje je například pomalý metabolizmus, vynikající čich a malý mozek. Do řádu patří vedle mravenečníků, pásovci a lenochodi. Tito výjimeční savci patřili mezi giganty, kteří společně s mamuty ovládali Zemi v „Době ledové“.