Nově se na Šlechtitelů na více než třech tisících metrech čtverečních usídlí firma Hebaco Steel, která se zabývá obráběním kovů."Zatím máme osm lidí, předpokládám, že v horizontu jednoho roku jich zaměstnáme pětadvacet," potvrdil majitel společnosti Miroslav Bajorek. Hebaco Steel bude mít halu na pozemku, o nějž měla původně zájem drogistická distribuční společnost, která ale od svého záměru ustoupila. V zóně o rozloze 17 hektarů se dosud usídlilo jedenáct firem. Vyrábějí okna, obalové materiály nebo autodoplňky.

Radnice investuje další miliony

"V okolí současné zóny je ještě volných asi čtyři až pět hektarů, které bychom rádi vykoupili," potvrdil primátor Martin Novotný (ODS). Radnice by za pozemky měla utratit 11 milionů. Dosud stálo vybudování průmyslové zóny 76 milionů a trvalo deset let. Je v ní zahrnut i podnikatelský inkubátor Univerzity Palackého pro začínající firmy.

S trhem práce zóna nehne

A co na rozšiřování průmyslové zóny říká olomoucký úřad práce? Podle vedoucího oddělení analýz a prognóz Jaroslava Mikšaníka nebude mít nijak výrazný vliv na zaměstnanost. "Na Šlechtitelů se počítá většinou s menšími podnikateli, kde jednotlivé firmy zaměstnají pět až deset lidí," prohlásil Mikšaník. Druhou stránkou věci je podle něj kvalita. "Budou tady zaměstnavatelé, kteří přinesou něco jiného, než jsou montážní práce. Mluvilo se o podnikatelském inkubátoru, že by tam měly přijít firmy s novými technologiemi, aby v inkubátoru našly zázemí pro výzkum a vývoj," dodal Mikšaník.

Uničovu se zóna vyplatila

Opačně na tom byla průmyslová zóna v Uničově. Podle starostky Jarmily Kaprálové (KDU- ČSL) zaplatila radnice za vybudování průmyslové zóny 66 milionů korun. "Příjem z prodeje pozemků dosáhl asi sedmi milionů korun. V tamních závodech dnes pracuje okolo 1200 lidí. Před vybudováním zóny se nezaměstnanost v regionu pohybovala nad hranicí dvaceti procent, teď je zhruba poloviční. To je hlavní přínos vynaložených prostředků," řekla Kaprálová. Město teď není závislé na jednom velkém zaměstnavateli, v průmyslových zónách funguje celkem devět firem. "Unex míval přes čtyři a půl tisíce zaměstnanců, dnes jich má jen kolem šestnácti set. Problémy s hledáním práce tady dřív měly hlavně ženy, které pracovaly ve šternberské Chronotechně a v litovelské Tesle. Dnes mají díky zóně práci přímo v Uničově. Přestože výstavba zóny byla nákladná, nelitovali jsme, že jsme ji zřídili," uzavřela Kaprálová.