Spolu s ním pod rukama dřevorubců a rameny harvestorů i turistické značení. Obnovit je, znamená nachodit desítky kilometrů. Na holině však často není, kam ukazatel namalovat.

„Na velikonočním putování, když ve Šternberku bylo krásně slunečno, se u studánky nedalo posedět, jaká byla v lese zima. Přes husté koruny se paprsky nedostaly. Vloni v březnu přišla vichřice a z krásného, hlubokého lesa zbylo deset stromů, nějaké břízy. Ty jsou už taky pryč, zřejmě neodolaly dalším vichřicím,“ rozhlížel se smutně po holině vedoucí značkař Klubu českých turistů ve Šternberku Antonín Sosík.

Dáme značku na mladý buk

Byla sobota hodinu po poledni a se značkařským náčiním se vydal obnovovat body na trase mezi Dalovem, místní část Šternberka, a Šternberkem.

Zmizelo spolu se smrkovou monokulturou, kterou v nadmořské výšce 600 metrů poslední roky decimoval kůrovec a sucho.

„Zůstal tady pařez, ale značku na něj nelze umístit. Musí být vidět i v zimě. A tady napadne i metr sněhu. Dáme ji na mladý buk, v úrovni očí, aby byla pěkně vidět,“ vysvětloval, když namáčel štětec do žluté barvy.

Místo stromů trubky

Pokud by na mýtině nerostl mladý listnáč, musel by Klub českých turistů použít speciální kolík z tvrzeného plastu, kterým nahrazuje staré známé kovové trubky.

„Na této trase nebyl potřeba, vždy se našlo šikovné místo, kam chybějící značení po kalamitě umístit,“ poznamenal vedoucí značkař a už odcházel zkontrolovat značení na suchém pahýlu, který zbyl po statném smrku.

„Strom je mrtvý a kůra za dva tři roky odpadne. Na mrtvé dřevo pak dáváme plechovou značku,“ vytahoval kovový čtvereček.

Značkaři po vichřici v březnu minulého roku k Modré studánce nesměli až od července, kdy přestal platit zákaz vstupu do nejvíce zasažených oblastí. Značení obnovují po 250 metrech. Rozcestníky umisťují ve zhruba čtyřkilometrové vzdálenosti.

„Tady to hezky vyšlo. Na tomto úseku zůstal stát strom i s rozcestníkem. Zatím, odumírá. Lesáci nám hodně pomáhají a když to jde, říznou nad značkou,“ chválil zejména Lesy ČR, které jsou významným sponzorem Klubu českých turistů.

Příjemné s užitečným

Pokud nepřijde kalamita, procházejí značkaři turistické trasy každé tři roky. Ne podle toho, kde se jim líbí, ale na základě příkazu krajské komise značení.

„Vloni jsme měli šest příkazů, běžné jsou tři. Nachodili jsme se dosti. Pro nás, kteří trávíme v přírodě veškerý volný čas, je to však spojení příjemného s užitečným,“ usmál se Antonín Sosík, který pracuje ve zbrojovce jako technik.

Podněty na chybějící značky dostává Klub českých turistů od lesních správ, těžařů i samotných turistů.

„S Klubem českých turistů spolupracujeme, značení se snažíme zachovat. I tak je turistické značení v postižených oblastech nutné obnovovat,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Kůrovec má hlad

„Jedinou jistotou pro uchování značek je v této oblasti Nízkého Jeseníku tyčka. I když řízneme nad značkou, pahýl tam necháme, kůra spadne i se značkou třeba i za půl roku. A pokud na holině zůstal stát osamocený buk, není záruka, že vydrží. V případě modřínu už vůbec ne, protože kůrovce je moc a má hlad, tak se nám pustil i do modřínů,“ popisoval zástupce ředitele Lesů města Olomouce Ivo Koláček.

Nízký Jeseník s kopci nad Šternberkem patří mezi kůrovcem nejvíce postižené oblasti České republiky. Už vloni zde měla kalamita nebývalý rozsah. Letos v březnu opět fouklo a v důsledku větru zde Lesy České republiky vytěžily dalších 42,5 tisíc metrů krychlových nahodilých těžeb.

„V nekalamitních letech se těžba v období od ledna do května pohybovala okolo 30 tisíc kubíků, letos je to 67, 3 tisíc nahodilých těžeb, z toho 42,5 tisíc v důsledku větru,“ sdělila Jouklová.

Obrovské škody evidují nad Šternberkem i Lesy města Olomouce, které hospodaří v oblasti Huzové, Dalova či Paseckém žlebu.

„Tato oblast je nejhůře postiženým místem v České republice. Co nesežral kůrovec, vyvrací nám vítr. Vloni v březnu nám v této oblasti spadlo 20 tisíc kubíků,“ popisoval Koláček.

„Tři roky po sobě těžíme přes 100 tisíc kubíků. Dalších 30 až 50 let nebude co těžit. Vysazujeme, ale než stromky vyrostou, potrvá 20 let,“ uzavřel Koláček.