Ušetříme – to byl původní důvod pro zavedení letního a zimního času. Podle energetiků to již dávno neplatí.

„Na naši práci nemá změna času žádný dopad. Z pohledu energetiky to skutečně nemá vliv,“ uvedl regionální mluvčí energetického gigantu ČEZ Jaroslav Jurča. „Když se čas o hodinu posune, lidé mají později tmu a později doma začnou svítit, ale ono se to zase vyrovná,“ podotkl.

Posouvání ručiček podle energetiků pochází z doby, kdy byl nedostatek elektrické energie. „A byly zapotřebí nějaké regulace. V současné době to nehrozí – umíme vyrobit kdykoliv jakékoliv množství energie. Argument energetické úspory tedy pozbyl platnosti,“ dodal Jurča.

To potvrzuje i mluvčí společnosti Dalkia, která prostřednictvím olomoucké teplárny dodává teplo domácnostem v regionu: „Z pohledu případné úspory to nemá vůbec žádný vliv,“ uvedl mluvčí Milan Wagner.

Na co však má přesouvání času o hodinu zpět nebo dopředu v noci vliv, je lidský organismus. Někteří časový posun zvládají lépe, někteří hůře.

„Kromě toho, že budu muset upravit čas na hodinách, to pro mě bude velký přínos. Jsem za celý týden utahaná a současné počasí na mě působí depresivně. Hodinu spánku k dobru, to určitě vítám,“ reagovala devětatřicetiletá Jana Konečná.

Naopak její matka nadšena není: „Špatně spím a ráno se budím po čtvrté hodině. Ta další hodina do rána nebude příjemná,“ poznamenala sedmašedesátiletá důchodkyně.

To, že změna času působí na lidský organismus, potvrzují také slova psychologa.

„Zcela jistě je to jedna z možných stresových záležitostí. Mladý zdraví člověk se však dokáže velmi dobře přizpůsobit. Spíše to ovlivňuje toho, který trpí psychickými či fyzickými obtížemi. A také starší lidi, kteří jsou méně stabilní a schopní se vypořádat se změnami, ty to může ovlivnit hodně,“ popsal psycholog Luboš Smékal.

Podle tohoto odborníka se lidem, kteří již mají nějaké psychické potíže nebo jsou hodně vystaveni stresu, mohou tyto stavy sčítat.

„Důsledkem pak mohou být změny biorytmu a s tím související poruchy spánku. Také se může zvyšovat úzkostnost. Vždy ale záleží na základní osobnosti, kterou každý člověk má,“ dodal dále Smékal.

Oproti člověku se s přechodem času vyrovnávají zvířata mnohem lépe. I když i ona mohou změnu ve svém životě pocítit.

„Na zdravotní stav zvířat změna času vliv nemá. Krmení nebudeme upravovat. Ráno dostanou potravu o hodinu později, ovšem večer zase o hodinu dříve. Toho se změna času nedotkne. Specifický světelný režim však mají ptáci, ovšem to souvisí celkově se zimou. Ale například v pavilonu opic budeme rozsvěcet světla v podstatě o půl hodiny dřív než obvykle, aby pro ně nebyl časový posun velký skok,“ sdělila Hana Labská, mluvčí olomoucké zoo.

S pravidelnou změnou času je spojeno také přetáčení hodinek, které zaměstnává hodináře více než jindy v roce.

„Jsem v Hodolanech, což je na okraji města, v centru toho bude určitě víc. Ale můžu potvrdit, že lidí přichází hodně. Většinou sem přicházejí zákazníci s digitálními přístroji a také s hodinkami se složitějším mechanismem,“ vypočítal hodinář Petr Dittrich.

Historie zavádění letního času

Letní čas byl v tuzemsku zaveden od roku 1979, přičemž od roku 1996 je jeho lhůta o měsíc delší. Změna letního času na zimní funguje stejně ve všech státech Evropské unie.

Poprvé se tímto způsobem začal měnit čas za první světové války, a to v roce 1916 v Německu, Velké Británii, Švédsku, Rakousku-Uhersku.

Obyvatelé Ruska si přechod na letní čas poprvé vyzkoušeli v roce 1917. Za druhé světové války byl, po předchozích úpravách, původní systém obnoven z důvodu úsporných opatření.