Stál také modelem pro postavu Hanáka na mozaice olomouckého orloje a zvěčněn je i ve výzdobě nádražní haly.

Boleslav Vaca (1926) je spojený například s publikacemi Příkazy – čtení o hanácké vesnici nebo Příkazy – cesta životem.

Právě ve své rodné obci zůstal celý život. Na dědině, jak říkal, se mu líbilo více než ve městě.

„Narodil sem se na grontě svéch rodiču a zostal sem to po celé ževot. Od mládi sem mival rád zviřata, zvlášť koně, svobodnó volnosť v přirodě se všeckém, co k ni patřelo. To se mně ale stalo osudném. Po štodiich na hospodářské škole a vojákováni sem se stal sókromém rolnikem na vlastnim grontě," vzpomínal v roce 2008 pro Deník.

Boleslav Vaca byl Karlovi Svolinskému modelem pro postavu hanáckého jezdce v levé horní části olomouckého orloje Zdroj: ČTKBoleslav Vaca byl Karlu Svolinskému modelem pro postavu hanáckého jezdce v levé horní části olomouckého orloje Autor: ČTK

S boži pomocó sme ve zdravi přežele

V padesátých letech minulého století byli po svatbě spolu s manželkou označeni za kulaky.

„Poveměňovale nám pole – dobry za špatny – a předepisovale nesplnitelny dodávke. Trápeni skončilo, až sme se hospodařeni zřekle a šle obá do kolchozo. Naštěsti sme to s boži pomocó ve zdravi přežele, dež nám bévalo dovijak," připomněl těžké období. U zemědělství zůstal až do důchodu.

Jeho vyprávění o minulosti, většinou ve spojení se zvyky a hospodářským rokem, bylo možné slýchat v Hanáckém skanzenu v Příkazích, který pomáhal v roce 1990 otvírat a kde dělal správce a později průvodce.

„O kulturni vežeti sme se snažele po celé ževot, teď ož hlavně pře besedách na sósedskéch posezenich v Seniorklubo nebo zájezdama do divadel a na koncerte," zmiňoval.

V Seniorklub se v roce 1985 změnila jím založená Národopisná skupina. Byl také u zrodu Společnosti přátel vesnice a malého města, s kamarády dal dohromady pěvecký sbor.

Vyobrazen i na hlavním nádraží

Předsedal národopisné skupině, která se zabývala udržováním původní podoby hanáckých krojů.

Podílel se na vzniku občasníku Pod hanáckým žudrem, pracoval v zastupitelstvu obce, kde vedl kulturní komisi.

Díky jeho aktivitám se o něm v roce 1949 dozvěděl etnograf z Velkého Týnce Jan R. Bečák.

Skrze jeho známost se sochařem Karlem Svolinským se Boleslav Vaca dostal na olomoucký orloj.

Krojovaný jezdec na levé straně mozaiky totiž vznikl podle jeho modelu.

Vzorem stál i při výzdobě vestibulu olomouckého vlakového nádraží od malíře Wilhelma Zlamala.

Rozloučení s Boleslavem Vacou je v pátek 11. listopadu ve 13 hodin v chrámu Páně svatého Jiří v Nákle.