„Běžný kontakt s občany, který Miloš Zeman velmi intenzivně provozoval, nepochybně pomohl k jeho zvolení a znovuzvolení, ale není ani bezvýznamný z hlediska vztahu veřejnosti k politickému systému. Lidé díky tomu přece jen cítí větší vazbu k České republice, státu jako takovému a režimu, který v něm funguje,“ řekl profesor politologie z Fakulty sociálních studii Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček, který je zároveň autorem srovnávací monografie prezidentů Havla, Klause a Zemana.

Kariéra Miloše Zemana v nejvyšších ústavních funkcích začala volbami 1996, kdy kandidoval jako lídr sociální demokracie v tehdejším Severomoravském kraji. Proč právě zde?
Důvodem byla historicky vysoká podpora politické levice v éře první republiky. Dnešní Moravskoslezský a Olomoucký kraj bylo prostředí historicky tíhnoucí spíše k levici. Dávalo smysl, že lídr sociální demokracie bude kandidovat v kraji, kde je levice silná.
Druhý docela důležitý moment byl, že v Severomoravském kraji kandidoval i tehdejší předseda ODS Václav Klaus. On tam kandidoval i v letech 1990 a 1992, kdy ještě politická atmosféra nebyla o sporu levice – pravice, a dosáhl tam jako lídr Občanského fóra a poté ODS docela slušné výsledky.
Klausova kandidatura v Severomoravském kraji v roce 1996 umožnila Miloši Zemanovi se postavit vůči lídrovi největší pravicové strany. A uspěl. Výsledek ČSSD na severní Moravě byl ještě výrazně lepší než celostátní a předstihl tady i ODS.

Prezidentskou kariéru Miloše Zemana provázeli Vratislav Mynář a Martin Nejedlý. První jmenovaný žije v Osvětimanech, druhý pochází z Kunovic u Uherského Hradiště. Jak se k Miloši Zemanovi dostali?

Tady je důležitá platforma Strany práv občanů Zemanovci. U jejího počátku stál Miroslav Šlouf a tito dva se na něj napojili. Nejedlý se znal se Šloufem už před založením strany. V této trojici byl Šlouf původně nejvýznamnější, představovali tvůrce této platformy pro návrat Miloše Zemana do politiky.

Vztah Šloufa, Nejedlého a Mynáře se poté vyvíjel. Miroslav Šlouf byl kvůli stykům s Františkem Mrázkem (kontroverzní podnikatel zavražděný v roce 2006, pozn. red.), někdy hodně zvláštním lobbistickým kontaktům a také proto, že býval komunistický funkcionář, v Zemanově kampani v roce 2013 upozaděn.

Miloš Zeman se od něj potom distancoval, přičemž dvojice Nejedlý - Mynář se stala ve Šloufových očích někým, kdo se na distancování Miloše Zemana od něj hodně podílel.

Miloš Zeman byl 28. 2. 2015 v Osvětimanech za svědka na svatbě svého kancléře Vratislava Mynáře
Odcházení prezidenta Zemana. Svému kancléři Mynářovi byl na svatbě za svědka

Jaký měli Mynář s Nejedlým vliv na podobu Zemanova prezidentsví? Řešili si jen své podnikatelské zájmy, jak se traduje?
To po mě chcete silné soudy. Je zjevné, že tu máme pro oba určitou odměnu. Pro Vratislava Mynáře v podobě vedení prezidentské kanceláře, pro Martina Nejedlého v podobě hlavního, byť formálně neplaceného, poradce prezidenta. Určitý vliv na Miloše Zemana a benefity měli také kvůli tomu, že k němu měli přístup a zastávali určitou pozici.
Je ale dobré je nespojovat s tím, že by určovali podstatné kroky Miloše Zemana. To je více než přehnaný soud, byť jejich vliv tu samozřejmě je. Podstatné věci si podle mě Miloš Zeman vždy rozhodoval sám.

Miloš Zeman během svého prvního mandátu často vyjížděl do krajů. Měly tyto výjezdy, kdy se objevil i v menších obcích typu Vápenná nebo Mikulovice na Jesenicku, znatelný vliv na vnímání prezidenta v těchto okrajových oblastech?
Určitě. Podle mě je to základ Zemanova úspěchu. Fakt, že už v rámci kampaně před volbami 2013 a pak jako prezident objížděl periferní a poloperiferní části Česka, mu zajistil velkou voličskou podporu. Z výsledků voleb 2013 i 2018 je zřejmé, že jeho podpora se primárně rekrutovala právě z prostředí menších měst, spíše periferní části Česka.
To nutně nemusí znamenat pohraničí, spíše oblasti, které jsou vzdálenější od velkých center. Počítám do nich i Prostějov a Přerov.
Jsou to sice okresní města, ale zároveň i z hlediska životní úrovně a prosperit, rozhodně nepatří k nejúspěšnějším částem České republiky.
V severní části Moravy by bylo možné podobných lokalit najít víc: Šumperk, Bruntál, některé části Moravskoslezského kraje. Toto prostředí bylo pro Miloše Zemana velmi důležité. Při pohledu na volební geografii tato část republiky plus Ústecko a Karlovarsko jsou z hlediska podpory Miloše Zemana nadprůměrně důležité.

Měly tyto návštěvy vliv na vnímání funkce prezidenta jako člověka, který bude řešit jejich každodenní problémy? Tedy agendu typu důchodů a podobných ekonomických záležitostí, kterou by měla řešit spíše vláda?
Vnímání toho, co prezident může, je v Česku poněkud přeceněné. Přežívá tu představa prezidenta, který má v mnoha ohledech rozhodující vliv v rámci politického systému. Přecenění jeho vlivu se pak může promítat do velkých očekávání, která prezident nemůže úplně naplnit.
Na druhou stranu běžný kontakt s občany, který Miloš Zeman provozoval velmi intenzivně, nepochybně pomohl jednak k jeho zvolení, respektive znovuzvolení, ale není ani bezvýznamný z hlediska vztahu veřejnosti k politickému systému. Lidé díky tomu přece jen cítí větší vazbu k České republice, státu jako takovému a režimu, který v něm funguje.