Slouží k tomu, aby v ní opilci ohrožující sebe a okolí vystřízlivěli a podle odborníků by pobyt v tomto zařízení měl vybavením a „službami“ svým způsobem odrazovat od dalších návštěv.

To si ale zřejmě nemyslí centrální úřady, protože podle novely vyhlášky vydané v souvislosti s takzvaným protikuřáckým zákonem se tyto stanice pro specifickou klientelu mají proměnit v „hotely“.

Podle vyhlášky by měla mít záchytka speciální šatny pro klientelu, dorozumívací zařízení, pokud by opilec chtěl hovořit s lékařem, umyvadlo v místnostech pro kontrolované vystřízlivění a samostatné WC mimo místnost střízlivění.

Ředitel: Nejsme tu pro komfort

„Účelem protialkoholní záchytné stanice není komfort, ale bezpečí. Pobyt by měl být svým způsobem odrazujícím pro opakování takových příhod. Je proto absurdní, požadovat vybavení místností umyvadly, zvonky, toaletami v samostatné místnosti. Navíc klienti opakovaně ničí vybavení,“ pozastavoval se ředitel vojenské nemocnice Martin Svoboda.

Řada nově stanovených podmínek, které mají platit od listopadu 2018, je podle něj absurdní a mimo realitu.

„Prostorové podmínky bychom patrně splnili, zajištění resuscitačních týmů plníme, vzhledem k začlenění stanice v rámci nemocnice. Ale další požadavky jsou zcela absurdní,“ reagoval ředitel.

Dohled přes kamery bez záznamu

Nové předpisy podle odborníků vycházejí z nepochopení podstaty fungování protialkoholních záchytných stanic.

Provozy mají podle odborníků sloužit ke kontrolovanému vystřízlivění osob, jež jsou vlivem alkoholu či drog nebezpečné sobě či okolí. Ty jsou často agresivní.

Dohled nad bezpečným střízlivěním je standardně zajištěn trvalým kamerovým monitoringem - bez záznamového zařízení.

Ceník PZS Olomouc
Fakturační cena za pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici: 2500 korun.
Splatnost faktury je osm dní ode dne převzetí - při odchodu
Cena při platbě v hotovosti na místě: 1600 korun.
Ceník je platný od 1.5. 2016

Hlavní kritérium: nebezpečnost sobě či okolí

Ředitel Svoboda připomněl, že legislativa stanovuje podmínky, za nichž se osoba musí podrobit záchytu.

„Protialkoholní záchytná stanice si osoby sama aktivně nevyhledává, o přijetí k záchytu žádá téměř vždy policie nebo jiné zdravotnické zařízení a lékař stanice vyšetřením rozhodne o zachycení či odmítnutí – primárním kriteriem je nebezpečnost sobě či okolí, a při tom zachycené osoby nejsou bezprostředně ohroženy na životě,“ zdůrazňoval.

Podle vedení vojenské nemocnice s odborníky změnu nikdo neprojednal. Zákonodárci je nekonzultovali.

„Pouze byl Olomoucký kraj jistým způsobem kontaktován a ten pak po nás požadoval určité údaje z našeho provozu. Nic na téma dané vyhlášky řešeno nebylo ani s primářem psychiatrického oddělení, pod které záchytná stanice spadá, ani s odborníky z jiných protialkoholních stanic,“ reagoval plukovník Svoboda.

Za rok přes tisícovku střízlivějících

V prosinci proto podle ředitele bude v Praze organizováno setkání psychiatrů věnované právě problematice záchytek.

„Definitivní rozhodnutí o dalším postupu učiníme až se znalostí závěrů tohoto setkání,“ podotkl.

Při vojenské nemocnici funguje záchytka od roku 2008, kdy skončila v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.

Za roky fungování je počet zachycených osob přibližně stabilní. K 30. září střízlivělo na olomoucké záchytce 1156 klientů.

„Podobná čísla bychom nalezli i v předchozích letech,“ dodal ředitel.

Klienti dluží už 36 milionů

Pro nemocnici znamená provoz záchytky každodenní zátěž, k níž se upsala Olomouckému kraji.

Řada klientů totiž za pobyt nezaplatí. Dlužná částka dělá za 10 let provozování stanice kolem 34 milionů korun.

"Úspěšnost ve vymáhání plateb na místě či s odstupem je 21 procent,“ uvedl plukovník Svoboda.

Nemocnice se pokoušela pohledávky za opilci odprodat, ale bezúspěšně.

„Odprodej pohledávek se nezdařil - není o ně zájem, prakticky každý ví, že jsou nedobytné,“ dodal ředitel nemocnice.