Zdražení pšenice zvýší cenu mouky i pečiva

Cena potravinářské pšenice se od loňského září vyšvihla z 4 400 až na současných 5 800 korun za tunu. Na základě uzavřených smluv to potvrzuje předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. „Příčinou je zejména celková tržní situace na obilním trhu Evropy a související silná poptávka po pšenici z ČR,“ uvedl v tiskové zprávě.

Ruku v ruce se zvýšenou cenou obilí zdražuje mouku Václav Martinů, vedoucí mlýna ve Šternberku. U svých odběratelů však dle svých slov naráží. „Největší problém je v řetězcích, které dělají mrtvé brouky,“ říká. Zatímco pekařům se zdražuje největší vstupní surovina, sami své produkty zdražit nedokážou. Prodejci je pak totiž odmítají přijmout. „Mlýnská mouka by měla zdražit asi o korunu a půl na kile, reálně se mi to daří tak o čtyřicet haléřů. Špatně se to domlouvá,“ stěžuje si Martinů.

Zvěř je přemnožená. Domácí zvěřinu však v obchodech prakticky neseženete

Selská pekárna na Jesenicku je samostatnou firmou spadající pod mateřskou společnost Agroprodukt Supíkovice. Farma hospodařící na zhruba 700 hektarech půdy pěstuje mimo jiné pšenici. Provázání zemědělství s pekárnou může být zdánlivou výhodou, co se týče určování cen mouky nebo pečiva. Ve skutečnosti to tak ale nefunguje. „Není to tak, že bychom měli mouku z vlastní pšenice. Museli bychom mít svůj mlýn,“ vysvětluje jednatel Selské pekárny Roman Štencl. Postupné zdražování pro pekaře zásadní suroviny tak časem pocítí i v Supíkovicích.

„Nejpozději v dubnu jsou nové ceny pečiva,“ myslí si Štencl. Dle jeho slov půjde o plošné, nikterak radikální zvýšení, kterému se loni vyhnuli. Selská pekárna bude o novém ceníku jednat se svými odběrateli během března. Týká se to například maloobchodních sítí Jednota a Hruška. Tradiční chleba a rohlíky čeká menší zdražení než sladké pečivo, třeba koláče.

S nutnou úpravou cen počítá i Marie Ptačníková z rodinné pekárny a prodejny v Chomoutově na Olomoucku. Zdůraznila, že kromě mouky podražily i další suroviny potřebné k výrobě. Lidé si od ledna 2021 připlácí za olej, cukr či droždí. „Vždy to vydržíme tak dva měsíce, ale pak jsme též nuceni zvednout ceny, abychom pokryli veškeré náklady,“ přiznává. Od loňska navíc náklady zvyšují i opatření související s pandemií koronaviru a nově také zvýšení minimální mzdy.

Cena prasat se propadla o třetinu. Český chov se již nevyplácí

Zemědělců se současná situace výrazněji nedotýká. Například v Kokorách na Přerovsku stihli většinu zásob z loňské sklizně zobchodovat, sklady s pšenicí jsou víceméně prázdné. „Až 5,8 tisíce za tunu je krásná cena na současnou dobu. Aktuálně ale výkup roku 2021 neřešíme, nová sklizeň bude za půl roku,“ vyjádřil se předseda zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Loňská cena za tunu potravinářské pšenice dle jeho slov není žádný zázrak. Ta aktuální je důležitá hlavně pro mlynáře, pekaře a obchodní řetězce.

Cena pšenice představuje až 80 procent celkových mlynářských nákladů. Zatímco prodejci mají možnost snížení marže, zejména malé a střední pekárny si to podle Romana Štencla ze Supíkovic dovolit nemohou. Tím se rozevírají pomyslné nůžky mezi nimi a giganty typu Penam. „Rozdíl je obrovský. Nemohou jim konkurovat.“ Když Selská pekárna v roce 1999 začínala, bylo v okrese asi 13 pekáren. „Jako výrobci potravin jsme zůstali jediní, hodně se sem teď dováží. Nejsme schopni prodávat o moc dráž než konkurence, byť bychom to potřebovali,“ uzavírá Štencl. (ber)