„Přesně to vyjádřil pan Rychetský (předseda Ústavního soudu), je to zločinec (ruský prezident Putin), který patří před mezinárodní soud. Měl by být okamžitě zajištěný. To, co se stalo, to opravdu nemá obdoby,“ reagovala Zdena Mašínová, která situaci na Ukrajině a reakce Evropy i USA pozorně sleduje.

Kritizuje, že zatímco se evropští lídři dohadují o ekonomických sankcích, na suverénní Ukrajinu dopadaly bomby a umírají lidé. Podle Mašínové jde o čas.

„Tady je potřeba zareagovat okamžitě. Ne diskutovat o sankcích, ze kterých si Rusové nic nedělají,“ je přesvědčena Zdena Mašínová.

„Podpora Ukrajiny je chabá. Ekonomické postihy a slova solidarity v této katastrofální situaci nestačí. Měli bychom je více podpořit v tak zásadním boji, jakým je boj za svobodu a suverenitu země. Silné státy by měly zareagovat nejen hmotně. Bylo by to jasné vyjádření toho, že jsme ve společné Evropě,“ reagovala dcera hrdiny odboje Josefa Mašína a sestra bratrů Mašínových, která byla celý život perzekvována komunistickým režimem.

Podle Zdeny Mašínové se opakuje připomínka srpna 1968, kdy bylo Československo vystaveno invazi vojsk Varšavské smlouvy. Stejně jako v roce 1968 se vojenské cvičení proměnilo v regulérní invazi a svět přihlížel.

„Jsem dost stará a zažila jsem ledacos v této zemi a Evropě. Připomíná mi to rok 1968, kdy pomoc nějak nepřicházela. Toto je ale ještě horší. Ukrajinci, obyčejní Ukrajinci jdou bojovat za svoji vlast, to my jsme tehdy neudělali nic. Pro tuto generaci, mladé lidi je nesmírně důležité umět se postavit zlu,“ uzavřela.

Na Ukrajině došlo k největšímu výpadu jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Ukrajina není členem Severoatlantická aliance. NATO by podle armádních expertů mělo pokračovat ve formě pomoci, kterou Ukrajině poskytovalo doposud, tedy dodávat jí zbraně, munici, technické prostředky nebo zpravodajské informace. Pokud by NATO vyslalo bojové jednotky, vstoupilo by do konfliktu s Ruskem.

Zdena Mašínová

Narodila se 7. listopadu 1933 v Praze, žije v Olomouci.

close Zdena Mašínová info Zdroj: Daniela Tauberová zoom_in Zdena Mašínová Otec, bývalý legionář a důstojník československé armády Josef Mašín, byl za nacistické okupace členem odbojové organizace Obrana národa a v jejím rámci i známé zpravodajské skupiny Tři králové. V červnu 1942 jej nacisté popravili.
Za války byla vězněna i matka Zdena a strýc, štábní kapitán Ctibor Novák.

Zdena Mašínová od mládí trpěla vrozenou chorobou dolních končetin a lékaři zpočátku vůbec nevěřili tomu, že bude chodit. Značnou část dětství strávila na lékařských klinikách.

Jako třináctiletá v roce 1946 odešla k babičce do Jeseníku, kde studovala tamní gymnázium. Po nástupu komunistů k moci byl její rodině zabaven téměř veškerý majetek.

V letech 1951 až 1953 vystudovala Vyšší zdravotnickou školu v Olomouci a v létě 1953 nastoupila v Olomouci jako laborantka na zdejší krajské hygienické stanici.

V listopadu 1953 byla Zdena Mašínová v Olomouci zatčena v souvislosti s odbojovou činností svých bratrů Ctirada a Josefa, kteří toho roku na podzim za dramatických okolností utekli na Západ. Vězněna byla v Olomouci a v Praze-Ruzyni.

Zdenu Mašínovou na jaře 1954 propustili na svobodu, její matka ale byla odsouzena na 25 let žaláře za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice a v roce 1956 ve vězení zemřela. Strýce Ctibora Nováka režim odsoudil k trestu smrti a popravil.

V roce 1957 se přestěhovala z Olomouce do Prahy, kde pracovala jako myčka laboratorního skla.

V roce 1973 se provdala za Rudolfa Martina, za války člena ilegálního komunistického odboje. V osmdesátých letech spolu žili v západních Čechách. Společně napsali knihu o tragických osudech rodiny Mašínů.

Po roce 1989 se věnuje bádání v archivech, v roce 1994 dosáhla plné rehabilitace své matky a strýce. Stěhuje se zpět do Olomouce.
Nadále se angažuje a neskrývá své protitotalitní postoje.