„V lidské společnosti se vždy vyskytují zla a proti každému zlu je nutno vystoupit, za každých okolností i s rizikem vlastní újmy. Dle mého názoru je toto povinnost, která by neměla být nijak zvlášť oceňována. Takto jsme byli vychováni a takto jsme se chovali,“ řekla Zdena Mašínová mladší v nedávném rozhovoru u příležitosti udělení státního vyznamenání Olomouckému deníku.

Zdena Mašínová o filmu Bratři. Koláž s filmovým plakátem
Zdena Mašínová o filmu Bratři: Velmi pozitivní. Co říká na děj a herce

Znovu tak připomněla, jak moc je její příběh spjatý s příběhem její rodiny. Její otec, armádní důstojník, generálmajor in memoriam Josef Mašín, byl v březnu 1939 suspendován, protože odmítl kapitulovat před nacisty. V té době měl hodnost podplukovníka. Odešel do ilegality a spolu se štábním kapitánem Václavem Morávkem a podplukovníkem Josefem Balabánem sestavil legendární odbojovou zpravodajskou skupinu Tři králové. V roce 1941 byl v boji s gestapem přemožen a s mnoha zraněními zatčen, o rok později byl během rozběsněné heydrichiády popraven na kobyliské střelnici.

Pohled z postýlky

Osmiletá Zdena v té době podstupovala opakované operace nohou, protože měla vrozenou vadu končetin a nedokázala se na nich udržet. Své dětské zážitky z války tak měla spojené se svou postýlkou a s tím, kdo se nad ní právě skláněl: v jednom případě to byl i její otec, kterému se v noci podařilo v ilegalitě proklouznout domů, častěji to ale byli gestapáci.

Po Mašínově zatčení skončila nakonec ve vězení také Zdenina matka, kterou nacisté drželi téměř do konce války v terezínské Malé pevnosti. V den, kdy ji gestapo odvedlo, zachránila děti mladá rodinná hospodyně Marie Neubauerová, Němka ze Sudet, která v rodině Mašínů i přes svou německou národnost žila a pracovala už od předválečných let a odmítla děti vydat bez svolení jejich babičky (míněno babičky z matčiny strany, protože matka Josefa Mašína zemřela v roce 1941).

Zdroj: Youtube

Babičce Emmě Novákové se skutečně podařilo na gestapu získat děti do své péče pod slibem, že se jim „dostane náležité německé výchovy“. Argumentovala přitom i tím, že děti mají německou guvernantku, čímž ovšem myslela Neubauerovou, jež byla ve skutečnosti přesvědčenou antifašistkou. Všechny tři děti pak vyrůstaly v babiččině vile v Poděbradech.

Starší bratři Zdeny se babiččině dohledu s blížícím se koncem války začali vymykat a pouštět se do prvních odbojových akcí, z nichž nejvýznamnější bylo ukrývání uprchlého sovětského válečného zajatce Stěpana Sannikova, který v březnu 1945 uprchl v Poděbradech z transportu. Stále s babičkou zůstávala jen Zdena, již i nadále omezovaly její nohy. Koncem války se k rodině vrátila z vězení ve značně zbědovaném stavu matka.

Po osvobození Československa se Sannikov nechtěl vrátit do Sovětského svazu a stal se vlastně prvním, kdo rodinu Mašínů varoval, co jejich zemi pod sovětským vlivem čeká. „Prosil matku na kolenou, aby ho neposílala pryč, snažil se ji přesvědčit k fingovanému sňatku. Ta však tehdy, až do roku 1946, věřila, že se otec vrátí,“ uvedla Zdena Mašínová ml. ve svých vzpomínkách, které zachytil projekt Paměť národa.

Zleva Ctirad Mašín a Josef Mašín na ateliérových fotografiích z roku 1950
Bratři Mašínové: Co film neukazuje, jaké byly největší akce, co budí kontroverze

Poslední dopis od Sannikova přišel v létě 1945 z východního Polska, voják v něm děkoval a trochu melancholicky oznamoval, že se vrací domů a už nebude moci psát. „Bude to trvat ještě několik let, než Mašínovi ten smutný podtón Stěpanova dopisu pochopí, ale nakonec jim dojde, že ho psal patrně těsně předtím, než ho nahnali do dobytčáku se zatlučenými okénky,“ napsal Jan Novák ve svém románu o rodině Mašínů Zatím dobrý.

Po útěku bratrů

Po dobrodružném útěku pětičlenné skupiny bratrů Mašínů přes východní Německo do Berlína se situace z války do jisté míry opakovala. Komunistická mašinérie začala okamžitě zatýkat všechny příbuzné obou vzbouřených sourozenců včetně jejich matky a sestry. Obě byly zatčeny 26. listopadu 1953, Zdenu mladší pustili na jaře následujícího roku, ale její matce už komunistický režim (na rozdíl od nacistického) nikdy svobodu nedopřál.

Film Bratři o skupině bratrů Mašínů měl premiéru sedmdesát let od jejich útěku do Západního Berlína:

Zdroj: Youtube

Z celé někdejší široké rodiny zůstala volná opět jen Emma Nováková, jíž v té době bylo 76 let. Ta tak nyní začala své vnučce předávat životní zkušenosti, mezi nimiž patřila na přední místo schopnost balení vězeňských balíků.

„Důležité jsou vlněné ponožky a svetry bez knoflíků, dále věci, které se nezkazí, například hroznový cukr, a nikdy nezapomínat na cigarety, jsou dobré i pro nekuřáky, v každém vězení je tabák platidlo,“ připomněl zásady správného složení takového balíku spisovatel Jan Novák. Ženy byly v té době vystěhovány z Poděbrad a musely obývat polorozpadlý dům v obci Činěves.

Zleva Josef a Ctirad Mašínové v uniformách americké armády, do jejíchž řad vstoupili po svém úspěšném probití se do západního Berlína
Bratři Mašínové a odvážný útěk: Krok za krokem, jak přelstili tisíce policistů

Zdenina matka prošla několikaletou vyšetřovací vazbou a 3. června 1955 stanula před soudem, který ji odsoudil na 25 let vězení. Trest nastoupila na Pankráci, odkud ji v září 1955 přesunuli do ženské věznice v Pardubicích.

Ve vězení se u ní rozvinul zhoubný nádor, takže byla na jaře 1956 přesunuta z Pardubic zpátky na Pankrác, kde byla vězeňská nemocnice. Emma pro ni žádala prezidenta Antonína Zápotockého prominutí zbytku trestu, aby mohla zemřít doma, ale Zápotocký to odmítl.

Zdena Mašínová starší.Zdena Mašínová staršíZdroj: Wikimedia Commons, volné dílo, CC0

Začátkem června 1956 upadla Zdena Mašínová starší do bezvědomí a 12. června 1956, rok po popravě ostatních spolupracovníků bratrů Mašínových včetně jejího bratra a jejich strýce Ctibora Nováka, v nemocničním křídle pankrácké věznice zemřela. Zápotocký, který zamítl její propuštění, zemřel o rok a pět měsíců později, 13. listopadu 1957.

V reálném socialismu

„Tahle doba byla pro mne skutečně traumatická, rozhodovala jsem se, jestli vůbec mám žít dál. Zvláště po smrti mé matky jsem na tom byla velice zle, ale byla tu babička a já jsem věděla, že ji tu nemohu nechat samotnou, i když jsem na tom byla špatně psychicky i fyzicky – měla jsem tehdy za sebou asi patnáct operací,“ vzpomínala Zdena Mašínová pro Paměť národa.

Soužití s babičkou, charakterově velice pevnou, ale také přísnou a náročnou nejen k sobě, ale i k okolí, bylo pro ni velmi náročné. Obě ženy navíc žily pod neustálým dohledem Státní bezpečnosti pro případ, že by s nimi navázali nějaký kontakt Zdeniny bratři Ctirad a Josef, jež chtěl režim i nadále dopadnout a popravit. Několik let na ně byla nasazena konfidentka Antonie Dvořáková, kterou se nakonec podařilo Zdeně odhalit a veřejně dekonspirovat.

Zdena Mašínová, září 2023
Zdena Mašínová: O vyznamenání od Pavla, rodině i filmu Bratři

Protože konfidentka si od obou žen navíc na vlastní pěst půjčovala peníze, které nevracela, rozhodla se ji Zdena začátkem 60. let zažalovat. Ačkoli soud nakonec uznal Dvořákovou vinnou defraudantstvím, žádné peníze od ní zpět nezískala.

Světlejším okamžikem ve Zdenině životě bylo kamarádství s Lidkou Valentovou, jejímž prostřednictvím se poznala při společném stanování na Máchově jezeře se svým pozdějším mužem Rudolfem Martinem, bývalým odbojářem, který měl dvě děti z předchozího manželství a v době, kdy se seznámil s Mašínovou, paradoxně vyučoval marxismus-leninismus. „To je osud této země,“ komentovala to lakonicky pro Paměť národa. Vzala si ho až po sedmnáctileté známosti, v roce 1973.

Zdroj: Youtube

Zdenina babička Emma Nováková se dožila vysokého věku 99 let, zemřela 30. května 1977. Vnučka ji nechala pochovat na ďáblickém hřbitově, kde komunisté nechali o více než dvacet let dříve vysypat na neoznačeném místě také popel její matky – Emminy dcery.

V nových časech

Po listopadu 1989 zažádala Zdena Mašínová okamžitě o rehabilitaci jak své matky, tak svého strýce Ctibora Nováka, a usilovala o přístup ke všem estébáckým složkám o své rodině. Současně si podala žádost o navrácení otcova rodinného statku v Lošanech a dále dvou činžáků a vily v Olomouci, jež vlastnila její babička Emma. Pomáhala ale také velmi aktivně se vztyčením památníku na hřbitově v Ďáblicích a snažila se připomínat osudy politických vězňů. Výrazně se angažovala i v případu pronásledovaného důstojníka BIS a odpůrce komunismu Vladimíra Hučína.

Milada Horáková před soudem
Nejhorší justiční vražda. Smrt Milady Horákové se dotkla Einsteina i Churchilla

Oba olomoucké domy (v dezolátním stavu) se jí nakonec získat podařilo, lošanský statek po otci však byl před zestátněním napsán na její bratry, a ti o restituci zájem neměli, protože by si museli požádat o české občanství. Statek tak získala zpět až v září 2018, po dlouhém soudním sporu, v němž státní orgány zpochybňovaly právoplatnost převodu práv z bratrů na ni. V její prospěch nakonec rozhodl až Ústavní soud.

Slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Petr Pavel vyznamenal také Zdenu Mašínovou, sestru členů odbojové skupiny bratří Mašínů.Slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Petr Pavel vyznamenal také Zdenu Mašínovou, sestru členů odbojové skupiny bratří MašínůZdroj: Denik/Zbyněk Pecák

Loni koncem srpna byl v tomto statku slavnostně otevřen veřejně přístupný Památník tří odbojů, jehož koncepci a obsah historické expozice v bývalé hospodářské budově statku navrhl ve spolupráci se Zdenou Mašínovou a s dalšími členy spolku pro jeho otevření historik Petr Blažek. Památník provozuje po dohodě se Středočeským krajem Regionální muzeum v Kolíně.