Zchátralý letohrádek v Nákle má být opět perlou. Díky restitucím

Rozsáhlá barokní stavba farního úřadu, která v posledních letech prošla menšími úpravami hlavně díky pomoci místních farníků, se pravděpodobně dočká finanční injekce.

Na záchranu památky pošle olomoucké arcibiskupství peníze z takzvaných církevních restitucí.

Místní kněz i věřící finanční podporu vítají.

Kompletní rekonstrukce zámečku totiž spolyká minimálně patnáct milionů korun.

„Kluci chodili na faru jako ministranti. I já jsem tak kolikrát byla. Je smutné, že vypadá, jak vypadá. Je to nádherná historická stavba, která by mohla být pýchou celého Nákla. A ten krásný sál uvnitř," hodnotila výjimečnou stavbu na nákelské návsi Ludmila Gajová.

„Pan farář se moc snaží, farníci pomáhají, na mši se přispívá. Ale je to nad naše síly," dodala seniorka.

Žádají o dotaci Nory 

Do objektu postaveného v letech 1707 až 1713 už zatékalo děravou střechou, statika byla narušena a starobylé zdi se pomalu začínaly rozpadat, když se před více než deseti lety farnosti podařilo získat peníze na novou střechu a zabezpečit statiku.

Po zásahu řemeslníků však volají klenby v přízemí barokní budovy, která slouží jako fara už od roku 1785, rekonstrukci potřebuje interiér s cennými malbami, v žalostném stavu je fasáda budovy.

Na celkovou opravu je zpracována studie, která počítá přibližně s patnácti miliony korun.

Rekonstrukce počítá s kompletní opravou, zřízením bytu pro kněze a možným využitím přízemní části objektu pro zřízení regionálního muzea.

„V tuto chvíli pracujeme na podání žádosti o dotaci z tzv. Norských fondů. Na projektu a využití fary bychom rádi spolupracovali s obcí a případně i s Vlastivědným a Arcidiecézním muzeem. Zatím ale není nic rozhodnuto," reagoval duchovní správce farnosti P. Ondřej Jirout.

Zatím jediný zdroj: dary veřících

O obnovu historicky cenného objektu zatím usilují zejména místní farníci, kteří se postupně za dohledu památkářů snaží alespoň o dílčí opravy a přípravu projektové dokumentace pro celkovou rekonstrukci.

Jediným příjmem, který má farnost, jsou peníze vybrané mezi věřícími. Zhruba 200 tisíc korun za rok.

„Jsou to peníze, ze kterých je nutné hradit nejen veškeré aktivity a provoz farnosti, ale také se starat o údržbu a opravy kostela i fary, které jsou kulturními památkami. To si málokdo uvědomuje. Navíc tento příjem je zcela závislý na štědrosti lidí z farnosti a není možné jej brát jako pevnou a danou položku," uvedl kněz.

Pomoci chce arcibiskupství. Právě památkově chráněné fary totiž získají část z peněz z naturální části majetkového vyrovnání státu s církvemi.

Vyspraví i fary ve Slatinicích a Slavoníně

Splátka určená olomouckému arcibiskupství pro letošní rok činila 226 milionů korun.

Půjde na celou řadu projektů. Největší se týká náročné rekonstrukce Velehradu, kde byl za významné spoluúčasti EU za stovky milionů korun rekonstruován celý poutní areál, včetně baziliky.

„Z finančních náhrad tedy chceme doplnit vlastní podíl na financování tohoto projektu. Z menších projektů stojí za zmínku opravy památkově chráněných far, jejichž rekonstrukce je často nad síly farnosti. Na Olomoucku půjde kromě fary v Nákle ještě o památkově chráněné budovy ve Slatinicích a Slavoníně," uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Smyslem finanční náhrady je umožnit církvím osamostatnění a postupně ukončení plateb, které jim putují ze státních zdrojů.

„Přijaté peníze tedy musí být použity tak, aby generovaly zisk a umožnily do budoucnosti finanční zajištění," uvedl mluvčí Jiří Gračka.

Peníze odkládají stranou, na opravy

Z obdržených peněz arcibiskupství přidá svůj díl na financování celorepublikových aktivit a přispěje do rezervního a solidárního fondu – druhý má za účel vyrovnat rozdíly mezi „bohatšími" a „chudšími" diecézemi, těmi, které neměly mnoho historického majetku, třeba proto, že vznikly až v nedávné době.

„Zbylá část je určena pro účely olomouckého arcibiskupství a dále se dělí na tři podmnožiny: investice do hmotného majetku nevýdělečného, výdělečného, a konečně do finančních produktů," vysvětloval Jiří Gračka, jak arcibiskupství naloží s penězi, které dostane v rámci restitucí.

Tedy poplynou na financování církevních škol a charitních zařízení i opravy památek. Arcibiskupství také připravuje sociální projekty.

V případě majetku, který by přinášel zisk, půjde o zhodnocování zejména toho, oč církev požádala, například lesy.

„Investice do majetku, který má přinášet zisk, zatím nejsou možné, protože jsme dosud od státu nic nedostali. Už nyní ale odkládáme část finančních prostředků obdržených z náhrady stranou, abychom ve chvíli, kdy nemovitý majetek dostaneme zpět, mohli začít s jeho nutnými opravami. A posledně zmíněnými finančními produkty jsou myšleny investice do finančních produktů ve čtyřech peněžních ústavech," objasňoval, Jiří Gračka, jak bude církev s penězi hospodařit.