Zbrojovka je jedním z největších šternberských zaměstnavatelů. Práci dává více než třem stovkám lidí.

„Poradenská společnost do konce letošního roku zpracuje finanční a právní studii proveditelnosti prodeje části VOP-026 v lokalitě Šternberk,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Vedení ministerstva obrany od podkladů očekává odpověď na otázku, zda jít cestou prodeje privatizací, na které by poté spolupracovalo s resortem financí, nebo zvolit klasický prodej.

„V případě klasického prodeje vyhlásí VOP výběrové řízení na renomovanou poradenskou firmu, jejímž prostřednictvím by měl být transparentně nalezen vhodný zájemce o tuto část podniku,“ vysvětlil Pejšek.

O vyčlenění areálu ve Šternberku ze struktury podniku a jeho prodeji letos v září rozhodla dozorčí rada státního podniku. Hlavně kvůli poklesu výdajů na obranu.

„Vede k výrazné redukci požadavků Armády České republiky na opravy a modernizaci techniky. Soustředění majetku a produkce podniku do jednoho místa přispěje ke zvýšení efektivity provozu státního podniku,“ sdělil Pejšek.

Zájemci jsou, zatím je nezveřejní

Momentálně ministerstvo řeší otázku krátkodobého pronájmu vojenského areálu do doby jeho prodeje. Firma by přitom měla přijít do šternberských prostor již v lednu. Zájemci jsou.

„Jednání dosud nejsou uzavřena, proto je není možné zveřejnit,“ reagoval Pejšek.

Spekuluje se například o společnosti Excalibur Army.

Proč ministerstvo ukázalo právě na šternberský areál, a ne na Nový Jičín, který spadá pod VOP 026 od roku 2009, kdy vláda stvrdila sloučení podniků? V Novém Jičíně pracuje 690 lidí.

„Areál ve Šternberku nemá na rozdíl od druhé části podniku v Novém Jičíně, kde se vyrábějí kolové obrněné transportéry Pandur, dostatečné využití výrobních kapacit,“ reagoval Jan Pejšek.

Minimalizovat dopady na zaměstnance

O budoucnost VOP 026 se zajímá i šternberská radnice:

„Pan starosta již jednal na ministerstvu obrany i s odbory v podniku. Město zajímá, co bude s areálem, ale zejména se zaměstnanci. Vojenský opravárenský podnik je jedním z největších zaměstnavatelů ve Šternberku,“ uvedla mluvčí radnice Irena Černocká.

Bezmála čtyři stovky lidí zaměstnaných ve VOP 026 by v případě propouštění našli ve městě práci jen s velkými obtížemi.

„Samozřejmě záleží na tom, o jaké by šlo profese – pokud by se skutečně propouštělo. Jedná se o strojírenskou firmu a lidé z tohoto odvětví mají poměrně velkou šanci na umístění na trhu práce,“ reagoval Jaroslav Mikšaník, analytik olomouckého úřadu práce.

„Museli by však dojíždět mimo Šternberk,“ podotkl.

Nový majitel, který by výrobu převzal, by se však podle analytika trhu práce Mikšaníka zřejmě nezbavoval zkušených pracovníků z oboru strojírenství.

„Jistě se bude snažit udržet kvalitní lidi. Pokud by propouštěl, pak pomocné, obslužné profese, administrativu,“ odhadoval Mikšaník.

Tito lidé však oproti strojařům hledali uplatnění obtížněji, zvláště v regionu s vyšší nezaměstnaností.

„Úřad práce situaci sleduje. Zatím žádné avízo o tom, že by mohlo přijít propouštění, nemáme,“ dodal Jaroslav Mikšaník.

Ministerstvo obrany ujišťuje, že se bude snažit minimalizovat dopady na zaměstnanost v regionu. Právě proto se podle Pejška dozorčí rada podniku i ministerstvo zabývají krátkodobým pronájmem areálu do doby jeho prodeje.

„Počet pracovníků, kteří v lokalitě budou dále zaměstnáváni, úzce souvisí s množstvím zakázkové náplně a zájmem jiných firem o pronájem výrobních kapacit lokality, popřípadě koupi lokality,“ reagoval.

„V případě prodeje či privatizace povedeme jednání s cílem co nejvíce minimalizovat dopady na zaměstnance,“ ujistil mluvčí Pejšek.

Zakázky díky pandurům za 6 miliard

V roce 2009 vláda na návrh resortu obrany odsouhlasila sloučení šternberské zbrojovky se závodem VOP 025 v Novém Jičíně k 1. lednu 2010. Od fúze si slibovala posílení ekonomického potenciálu nově vzniklého subjektu a větší odolnosti vůči výkyvům trhu.

Nástupnickou organizací se stal šternberský podnik. Převzal jmění a závazky zanikajícího podniku (VOP 025). Právě v Novém Jičíně se realizuje program související s výrobou kolových obrněných transportérů Pandur.

V rámci těchto přímých offsetů šla do českého průmyslu více než 1 miliarda korun. Celkem díky pandurům získaly české firmy zakázky za téměř šest miliard.

Pod VOP 026 spadají i výzkumné ústavy v Brně, Slavičíně a Vyškově.