„Situace je tristní,“ hodnotila starostka Náměště na Hané Marta Husičková. 

„Zatímco během ‚normální‘ sezony jsme uvítali na třicet tisíc návštěvníků, kvůli vládním opatřením proti šíření nákazy jsme spadli na polovinu. Navíc se bohužel ukazuje, že lidé se budou vracet velice pomalu. Někteří mají stále obavy,“ dodala.

Městys se proto stal členem nové Asociace nestátních otevřených památek (ANOPA). Slibuje si od toho lepší pozici nejen při vyjednávání o státních kompenzacích. Asociace by měla pomoci i s propagací památek.

„Nejsou jen státní památky. Taky jsme byli biti. V rámci asociace, do které jsme vstoupili, jsme již žádali ministerstvo průmyslu o kompenzace. Vypadá to, že budeme úspěšní,“ informovala starostka.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková
Šestkrát a dost? Odejít se má ve správnou chvíli, říká starostka Náměště

Městys by měl získat 100 korun za každého návštěvníka, o kterého památka přišla proti dlouhodobému návštěvnickému průměru. V případě zámku v Náměšti na Hané by to mělo činit 1,4 milionu korun.

Částka postačí na menší opravy během letošního roku, kdy městys chystá projektovou přípravu rekonstrukce jižního křídla a zámeckého parku.

„Musíme taky opravit oplocení areálu, zídka je ve špatném stavu,“ vyjmenovávala Husičková.

Na památce nebohatne

Městys získal památku v roce 2000. Do té doby byl zámek majetkem vlastivědného muzea. Objekt a mobiliář postupně opravuje.

Největší rekonstrukcí prošlo severní zámecké křídlo. Střecha nad touto částí památky byla v katastrofálním stavu.

Obec jako vlastník zámku na památce nebohatne, spíše naopak. Památka si nevydělá ani na provoz. Ten musí městys dotovat ze svého rozpočtu. Každoročně je to kolem 1,2 milionu korun.

Zámek v Náměšti na Hané nechal postavit hrabě Ferdinand Bonaventura Harrach. Zastával vysoké funkce u císařského dvora a zámek v Náměšti na Hané měl plnit úlohu reprezentačního rodového sídla. Svým pojetím s francouzskými vlivy patří tento zámek k významným památkám druhé poloviny 18. století.