Obec je rozdělena, stejně jako zastupitelé, kteří budou o osudu zámku hlasovat. Zatím se vloni propadla jedna klenba ve věžovém schodišti vedle kaple a zřítila se další stěna.
Vedení obce již před rokem a půl nechalo zpracovat studii, která rozkresluje několik variant. Maximalistická předpokládá zachování celého zámku, což by stálo stovky milionů korun.
„Nejúspornější počítá se zachováním kaple a jedné místnosti, přístavby v modernějším duchu,“ popisoval starosta Ladislav Koláček zajímavou verzi, kterou by viděl jako nejvíce schůdnou. „Bavíme se o čtyřiceti milionech,“ mírnil přehnaný optimismus. Bez dotace to nepůjde.
Emoce jsou velké
Jasno v tom, kterou cestou se obec vydá, by chtěl mít do poloviny letošního roku. Déle už podle něj přešlapovat nelze, aby bylo co zachraňovat.
Že se jedná o třaskavé téma, potvrzují nekončící diskuse na jednáních zastupitelstva.
Varianty rozdělují zastupitele i celou obec. „Emoce jsou velké,“ shrnul starosta.
Většina se kloní spíše k „dietnější“ podobě záchrany objektu. Možnosti zřízení menšího muzea a renovace kaple. Vize chce dát na jaře na stůl i Zámecký tým.
V obci se hovoří o anketě, jejíž výsledek by sice zastupitele nezavazoval, ale posloužit by mohl jako vodítko při hlasování o variantách.
V areálu zatím probíhá základní údržba a likvidace náletů a rumiska. Díky Zámeckému týmu, který vyhlásil sbírku na záchranu objektu v co největším rozsahu a finance na opravy sbírá i prodejem triček, papírových vlaštovek či 200 let starých hřebíků z objektu, se vloni podařilo zrestaurovat nástěnné malby francouzských zajatců z druhé světové války.
Vedle pomníku byl vztyčen kámen s pamětní deskou upřesňující počet vojáků z období napoleonských válek – pochováno zde bylo 1230 vojáků čtyř armád. Zámek tehdy sloužil jako polní špitál.
Sídlo arcibiskupa i sklad obuvi
Zámek nechal jako reprezentativní sídlo v roce 1708 postavit velmistr Německého řádu Franz Ludwig von Pfalz-Neuburg.
Kolem roku 1830 dostal klasicistní podobu a roku 1839 byla přistavena novobarokní kaple.
Po roce 1918 byl vybrán jako rezidence pro arcibiskupa Lva kardinála Skrbenského z Hřiště.
Objekt naposledy sloužil jako sklad obuvi a v roce 1986 vyhořel. Právě požár je příčinou jeho katastrofálního stavu.
Do roku 2019 vlastnila zámek zlínská firma Elitex strojírna, od níž objekt s pozemkem o výměře přes pět tisíc metrů a zahradou o rozloze více než tisíc metrů čtverečních koupila Obec Dlouhá Loučka.