Jak test dopadl? Olomoucká Základní škola Zeyerova působí na první pohled nedobytně. Ke vchodu jsou uvnitř budovy namířeny kamery. Dveře jsou uzamčené. Kdo chce do školy, musí zazvonit, představit se a oznámit, za kým jde. Pokud si jde pro dítě, musí odpovědět na několik kontrolních otázek.

Přesto jsem se ale do školy dostala. Tajemnice školy mi tentokrát otázky nepoložila a spokojila se s obrazem na monitoru, mým představením a tím, že si jdu pro dítě. Procházela jsem se po budově školy, několikrát jsem prošla kolem školníka. Dveře od šaten byly zamčené.

„Vznikla situace, kdy jsem měla druhý hovor, byla tu učitelka a do toho jste zvonila. V tu chvíli jste zapůsobila velmi důvěryhodně a moje chyba byla, že jsem se vás nezeptala, do jaké třídy jdete. Ale podmínky, které nastaly, mi v tu chvíli neumožňovaly vás až tak hluboce zpovídat,“ reagovala později tajemnice školy Jarmila Wagnerová.

Stejně tak jsem se dostala i do dalších dvou olomouckých základních škol. Prosklené vchodové dveře na Základní škole Komenium byly zamčené. Po stisknutí zvonku a následném vysvětlení do mluvítka, že si jdu pro dítě, jsem byla do budovy vpuštěna. Během doby, kdy jsem si dopoledne budovu procházela, mě nikdo nezastavil.

V Základní škole na třídě Spojenců mají dveře opatřené bzučákem také. Aniž bych zazvonila, se mě ujala studentka a ptala se, za kým jdu. I tady se opakovala věta, že si jdu pro dítě z první třídy. Dívka mě směrovala ke dveřím družiny a omlouvala se, že jen zaskakuje.

„Může se to stát, bohužel. I kantor pustí člověka. Řekne, že jde třeba za ředitelem, a pustí ho. Kuchařky, uklízečky, všichni pustí. Přísně jim zakazujeme, ať nepouštějí nikoho, je tam hlásič a oni je beztak pustí. Děti vidí dospělého člověka a bez řečí ho pustí. V tom je problém,“ uvedl zástupce ředitele Vladimír Kubín.

Škola není kasárna

Zástupkyně ředitelky ZŠ Zeyerova Běla Schneiderová: „Školumáme zabezpečenou tak, žemáme kamerový systém u vstupu do školy. Nemůžemeale znát rodiče skoro šesti set žáků, kteří naši školu navštěvují. Jediné řešení by bylo, aby se přicházející prokázal občanským průkazem, ale to by musel někdo sedět přímo u vstupu. Na to alenemáme další pracovní sílu.“

Ředitel ZŠ Komenium František Vlček: „Je to těžké, museli bychom vybíhat ke každému. Jestliže je tady 500 dětí, nemůžete znát nikdy všechny rodiče. Jestli se někdo do školy dostane, nebo ne? Dostane. Podle měse dostane skoro do každé školy, protože přes poledne, kdy děti chodí naproti do jídelny, je ta škola tak trochu otevřená. Nevidím možnost, jakým způsobem to řešit. Uvažovali jsme o nějakém kamerovém systému, ale momentálně na tonemámepeníze.“

Zástupce ředitele ZŠ tř. Spojenců Vladimír Kubín: „Byla to chyba. Nemělo by to takhle být. Ale myslím si, že nejsme kasárna, provoz tady bude vždycky větší. Nepouštíme děti z hodin, chodíme s nimi, chodíme pro ně, když přicházejí od lékaře, ale o poledních pauzách je to vždycky problém. Stále tam někdo z dětí chodí. Končí vyučování, takže ty dveře se stále otevírají. Tamje to nezabezpečené, nedá se to ale jinak udělat.“