„Je to úleva, i když asi ne definitivní,“ reagoval starosta Dlouhé Loučka Ladislav Koláček, když na konci ledna dostal do ruky usnesení Nejvyššího soudu. „Dovolání je odmítnuto Nejvyšším soudem, ale nechali se slyšet, že to poženou dál: Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Dokud nevyčerpají všechny možnosti,“ dodal s obavami.

Závěr Nejvyššího soudu potěšil i ředitele školy v Dolní Dlouhé Loučce, o kterou se vede soudní bitva.

„Je to dobrá zpráva. Ale nevzdají to. Nechci ani pomyslet, že bychom o tuto střechu nad hlavou nakonec mohli přijít,“ reagoval ředitel školy Leopold Kropáč. „Od milosrdných sester je takový přístup, tahanice o budovy školy, dosti nemilosrdný,“ poznamenal.

Nejvyšší soud zamítl námitky České provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské vůči argumentaci odvolacího krajského soudu a odkazy na nálezy Ústavního soudu, kterými operovala, vyhodnotil jako nerelevantní. „Zákonné předpoklady přípustnosti dovolání v posuzované věci naplněny nebyly,“ uzavřel v usnesení.

Vodní nádrž. Ilustrační foto
Přehrada nad Dlouhou Loučkou? Zafungovala by. Obec preferuje menší stavby

Velmi nepříjemná nejistota

Podle soudů je nerozhodné, zda nemovitosti byly předchůdkyni ženské větve řádu konfiskovány podle dekretu č. 12 či dekretu č. 108 z roku 1945 nebo byly až v roce 1956 darovány Náboženskou maticí státu.

Nejsou ve vlastnictví státu, neboť přešly k 24, květnu 1991 na obec Dlouhá Loučka a na tom podle soudu nemohlo nic změnit ustanovení paragrafu 29 zákona o půdě. Nejde tak ani o případ porušení takzvaného blokačního ustanovení.

Vedení Německého řádu se k odmítnutí dovolání v kauze školy v Dlouhé Loučce nevyjádřilo a nesdělilo, zda právní zástupce ženské větve podnikne další právní kroky. „Vedení řádu se nebude vyjadřovat,“ sdělil Deníku mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Dlouhou Loučku, která investovala do objektu 25 milionů korun, zaskočilo, když se dozvěděla, že se Německý řád dožaduje vrácení budovy školy v Dolní Dlouhé Loučce.

„Církve dostaly finanční náhradu za majetek, který nelze vydat. S něčím takovým jsme nepočítali. Ocitli jsme se v nejistotě, která byla velice nepříjemná,“ ohlédl se Koláček.

Němečtí rytíři. Ilustrační koláž
Němečtí rytíři usilují o základku v Dlouhé Loučce. Chtějí ji vést

Stovky žalob

V souvislosti s restitucemi podaly církve před koncem roku 2015 stovky žalob na obce i kraje. Zatímco takzvané určovací žaloby na kraje byly až na výjimky plošně staženy, vůči obcím postupovaly církve individuálně.

Na Olomoucku se například soudila římskokatolická církev o 20 hektarů pozemků v Nové Hradečné. Okresní soud žalobu zamítl a církev neuspěla ani s odvoláním u krajského soudu.

Vítězně nevyšla římskokatolická církev ani ze soudní bitvy o zámek ve Velkém Týnci, který je srdcem obce a sídlí v něm obecní úřad. Okresní soud v říjnu 2017 takzvanou určovací žalobu zamítl. Proti rozsudku se církev neodvolala.

Zámek ve Velkém Týnci.
Zámek ve Velkém Týnci církev nedostane, patří obci. Tečka

Německý řád, mužská větev, usiloval na Olomoucku zejména o Bouzov. Hrad je majetkem České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav (NPÚ).

Tuto národní kulturní památku nezískal. Zůstává v majetku státu. Jak Deníku v minulém týdnu sdělil NPÚ, řád neuspěl ani u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Hrad Bouzov.
Hrad Bouzov zůstane státu, Německý řád neuspěl ani ve Štrasburku