„Jedna část lidí s umístěním základny NATO v Česku souhlasí, druhá je vyloženě proti. Ta jednání ještě ani nezačala a není to na pořadu dne, ale když jsem byl dotázán, kde by tyto lokality mohly být, tak jsem zmínil Bochoř a Mošnov, protože jsou to letiště, která dříve sloužila vojenskému účelu a dnes už neslouží. A je zde potřebná infrastruktura, která by znovu pro tyto účely sloužit mohla,“ řekl v rozhovoru pro Deník Marian Jurečka.

Marian Jurečka
Jurečka: O letišti v Bochoři bych chtěl na vládě vést debatu

Jeho slova o připravenosti prostor ale, alespoň v případě mošnovského letiště, vyloučil generální ředitel Letiště Ostrava Jaromír Radkovský.

„Na velkou základnu tu není příliš místa, navíc si v současné době nedokážu představit, jak by v režimu vojenské základny mohla fungovat civilní část letiště. Rozvíjí se nám cargo přeprava, stavíme pro ni nový terminál. Na jih od letiště jsou v podstatě všechny pozemky rozebrané, ve směru od Studénky je zóna spadající pod Natura 2000. Jediná možnost by byla severně od přistávací dráhy, ale tam je v současnosti stavební uzávěra,“ řekl pro MF Dnes Jaromír Radkovský

Možné působení vojáků v nějaké jiné formě ale nevylučuje.

„Uvažujeme o podpisu dohody o spolupráci s armádou, ale je to stále ve stadiu příprav. Jistá verze logistického centra by nám k dalšímu rozvoji letiště pomohla. Určitě by ale nešlo o návrat ke klasickému vojenskému letišti,“ dodal Radkovský.

Konvoj americké armády projíždí Českou republikou. Ilustrační foto
Bezpečnostní expert: Americká základna by byla spíše přínosem

Bochoř má lepší polohu a volno

Naopak přerovské letiště v Bochoři je podle odborníků pro vybudování základny vhodnější, především kvůli jeho strategické poloze. Po zrušení vojenské vrtulníkové základny spravuje rozsáhlý areál státní podnik LOM Praha.

Před lety uvažovala Sobotkova vláda o využití areálu letiště pro strategickou průmyslovou zónu, nakonec ale ze záměru sešlo.

„Už v době, kdy se tato otázka řešila, zástupci armády jasně řekli, že Přerov má nejlepší potenciál pro vojenské využití. Je to jediné letiště v republice, které má volnou kapacitu a vhodné podmínky. Výhodou Přerova je i blízkost vojenského výcvikového prostoru Libavá a vojenských posádek v Prostějově, Hranicích a Olomouci,“ uvedl Tomáš Kolařík, který byl v minulosti přítomen u jednání o strategické průmyslové zóně.

Armáda navíc z bochořského letiště nikdy neodešla, uvažovalo se o něm jako o záložním. V současné době zde podstupují pravidelný výcvik parašutisté, část rozlehlého areálu využívají menší firmy se zaměřením na letecký průmysl.

„Nevýhodou Mošnova je to, že nemá volnou kapacitu, létá tam jedno nákladní letadlo za druhým, je vytížen i osobní dopravou. Přerovské letiště je volné z devadesáti procent. Je jen škoda, že kvůli vizi průmyslové zóny byla zbourána značná část hangárů. Zůstala ale řídící věž a je zde unikátní přistávací dráha, na které v minulosti přistávaly i letouny typu Russlan,“ dodal Kolařík.

Letiště v Bochoři v roce 2009
Základna NATO v Bochoři? Má volnou kapacitu, dobrou polohu, starosta není proti

Mírné výhody přerovského letiště oproti mošnovskému vidí i Marian Jurečka.

„Je těžké srovnávat, každá ze zmíněných lokalit má svá pro a proti. Bochořské letiště je o něco dál od hranic, je více ve vnitrozemí a bude mít v případě dobudování dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem velmi dobrou dopravní dostupnost, a to jak silniční, tak železniční. To jsou výhody z hlediska umístění a provázanosti s infrastrukturou. Letiště v Mošnově je v lepší pozici z hlediska využití, než to v Bochoři, protože je tam už dnes zázemí, které poskytuje servis a opravy letadel. Navíc je plně využito. Samozřejmě z hlediska kapacity, která by byla pro přistávání letadel, je v nevýhodě, protože je tam velký provoz,“ popsal Jurečka.

Přítomnosti vojenské základny by se většinou nebránili ani komunální politici z dotčených obcí v okolí letišť. Shodují se však na tom, že hlavní slovo by měli mít místní obyvatelé v referendu. To by však nemuselo dopadnout kladně.

Všichni oslovení lidé v okolí mošnovského letiště se totiž shodli v jednom: „Žádnou základnu, zvýšený provoz dopravy a letadel, tady rozhodně nechceme.“

Prezident Miloš Zeman (vlevo) s premiérem Petrem Fialou (ODS)
Zeman souhlasí s obrannou smlouvou s USA. Základnu by nepodpořil, uvedl Fiala

Rozhodne návštěva Černochové v USA

Vybudování vojenské základny NATO by navíc musely schválit i obě komory parlamentu. Místní politici jsou přesvědčeni i o nutnosti důkladné analýzy a společenské diskuse.

„Můj dlouhodobý politický i občanský postoj je takový, že jednoznačně podporuji potřebu posilování obranyschopnosti naší republiky a v rámci toho pak především návrat české armády na letiště v Ostravě-Mošnově,“ řekl Deníku primátor Ostravy Tomáš Macura s tím, že pokud bude pro zvýšení bezpečnosti země a celé aliance NATO přínosné vybudování i vojenské základny USA v této lokalitě, mělo by to vyplynout z odborné vojensko-bezpečnostní analýzy.

Pokud by odborná analýza potřebu základny podpořila, je i primátor Ostravy připraven tuto myšlenku aktivně podpořit.

„V takovém případě však bude důležité věnovat potřebné úsilí a čas na vysvětlení takového záměru veřejnosti. Rozhodně není na místě, s ohledem na historické zkušenosti naší země, ostrakizování nebo zesměšňování lidí, kteří mají na věc jiný názor,“ řekl Macura.

Fotogalerie: Dny NATO v Mošnově

Přerovský primátor Petr Měřínský (ANO) považuje v tuto chvíli debaty o využití letiště pro účely NATO za předčasné.

O tom, zda má smysl se zabývat hlouběji myšlenkami o vojenské základně v Přerově či Mošnově, rozhodne až výsledek pracovní cesty ministryně obrany Jany Černochové do USA po Velikonocích.