Když je deštivo, jednou z možností je zabavit se deskovými hrami, jako by si tedy pořadatelé propršenou sobotu objednali.

Málokdo má doma takový arzenál, jaký akce v bývalé šatlavě nabídla.

„Máme asi pětačtyřicet her. Každý si ale může přinést i své vlastní. Některé jsou dnes poměrně drahé, lidé si je tady mohou zahrát, aniž by si je museli kupovat," vyzdvihl za občanský spolek Gaudolino, který noc organizuje, jeho předseda Jiří Urbášek.

Jedním z těch, kteří zasedli ke hráčskému stolu, byl i Martin Bednář.

„Doma hrajeme s rodiči Carcassone. Teď jsme s kamarádem vybrali Labyrint," řekl devítiletý chlapec.

Se svým kamarádem vyzkoušeli několik her.

„Necháme si vždycky vysvětlit pravidla. Když nás hra nebaví, tak je vrátíme," dodal jeho parťák o rok starší Matyáš Malina.

Společně si oba chytře poradili, když na chvíli přestalo svítit světlo nad jejich místem, posvítili si mobilem.

Plno bylo takřka neustále kolem stolu, kde se mastily karty.

„Zatím jsem vyzkoušela jenom karetní hry. Už jsme hráli Švábí salát a teď jsme si vzali Blafuj. Jsem tady poněkolikáté," popsala sedmiletá Ester Gajdošíková, která doma deskové hry často nehraje, pokud ano, sahá právě po karetních.

Omladinu vystřídají navrátilci z hospody

Někdy to ale chtělo trpělivost, než bylo možné začít hrát. Například ti, kteří se chystali začít s Vládci noci, dlouhou dobu naslouchali organizátorce, která jim vysvětlovala poměrně složitá pravidla.

„Zatím jsme se ještě ani nedostali k tomu, co je cílem," usmívala se Petra Vočková nad hrací plochou, nad níž se sklánělo dalších pět hráčů.

Noc s deskovými hrami začala v sedmnáct hodin a skončila o půlnoci.

„Akci pořádáme už po osmé a většina dětí i dospělých hráčů se vrací každoročně," ujistil Jiří Urbášek.

Připomněl, že mezi prvními návštěvníky jsou tradičně děti, kolem osmé večer se začíná scházet omladina a po desáté občas nad hrami zakončí sobotu ti, kteří se vrací domů z hospody. Pobaví se ale všichni bez rozdílu.