Zrestaurovaná vyobrazení měsíce a slunce či výjev Adorace Kříže si nyní může prohlédnout veřejnost.
Malá jeskyně na Jesenicku je celorepublikovým unikátem. Na čtyřech stech metrech podzemního prostoru odborníci nalezli čtyři tisíce nápisů, kreseb či rytin. To je největší počet v celé České republice.
Restaurátorský zásah v Jeskyních na Špičáku je vůbec prvním svého druhu, který odborníci na území Česka absolvovali. I proto tříměsíčním pracím předcházela bezmála čtyřletá příprava.
„Pro nás to byla nová zkušenost, nikdy jsme neměli možnost v takovémto prostředí pracovat. Jeskyně rozhodně není standardní prostředí pro uchovávání nástěnné malby," řekl restaurátor Martin Dvořák.
Teplota v jeskyních se celoročně pohybuje okolo devíti stupňů, vlhkost vzduchu zde dosahuje vysokých hodnot.
Kresby v podzemních prostorách narušují kromě vlhkosti také vápenaté nánosy nebo stékající voda. Ta poničila i část výjevu Adorace Kříže. Renesanční malbu autor vytvořil v 16. století.
Když z ní v roce 2010 odborníci odebírali vzorky barvy, její tloušťka v nejsilnějších místech dosahovala pouhých třináct nanometrů.
„Stačil by prudší výkyv klimatu v jeskyni a za několik desítek let bychom malbu nemuseli být schopni rekonstruovat," řekl garant projektu Petr Jenč.
close
zoom_in
Restaurátorka Dominika Machačová u obnovené malby. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč
Vzpomínka na zlatou horečku
Restaurátorka Dominika Machačová potvrdila, že malba byla velmi špatně čitelná. Kříž a okolní figury musela sestavovat pod speciální lupou.
„Finální část restaurování byla hrozně zdlouhavá a náročná. Nešlo pracovat déle než dvě hodiny, jinak bychom přišli o oči," poznamenala Dominika Machačová.
Nejcennější malby v centrální části jeskyně připomínají návštěvy hledačů zlata, barevných kovů a drahých kamenů.
Jeskynní galerie tak mimo jiné zrcadlí období zlaté horečky na Jesenicku a Zlatohorsku. Tato éra je spojená s podnikatelským zájmem vratislavských biskupů a rodu Fuggerů.
close
zoom_in
Slavnostní zpřístupnění zrestaurovaných historických maleb a nápisů v jeskyni Na Špičáku. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč
1519 - nejstarší jeskynní letopočet v ČR
Během dlouholetého zkoumání se odborníkům podařilo najít u řady nápisů či letopočtů souvislosti s tehdy žijícími osobnosti.
Patří mezi ně i letopočet z roku 1519, který je vůbec nejstarším letopočtem objeveným v jeskyni na území České republiky.
close
zoom_in
„Odpovídá roku, kdy vratislavský biskup Jan V. Thurzo povolil na Jesenicku kutací práce v blízkém okolí Jeskyně Na Špičáku," vysvětlil Petr Jenč.
Podle zástupkyně vedoucí jeskyní Ivany Foitové jsou návštěvníci z obnovených maleb unešení.
„I ti, kteří tu byli loni a do jeskyní se jim moc nechce, to strašně chválí. Říkají, že je to moc hezky udělané," poznamenala.
Jeskyně Na Špičáku jsou jedny z mála ve střední Evropě, které zmiňují nejstarší středověké prameny z 15. století.
Zdejší podzemní systém vytvářely vody z tajících okrajů kontinentálního ledovce. Většina chodeb má výrazný srdcovitý profil, který se stal symbolem jeskyně.
