Instruktoři vodní záchrany se na začátku vodácké sezony zaměřili na záchranu z jezu, což je velice náročná disciplína. Hasiči si musejí zautomatizovat mnoho postupů a prohloubit znalosti o chování vody při větších průtocích, jezech, jejich tvarech, vlastnostech a konstrukčních řešeních. Musejí se takzvaně naučit číst vodu.

„Není to jednoduchá disciplína, při rozdílných průtocích se chová řeka jinak, což pak ovlivňuje její chování v podjezí. Na správném vyhodnocení aktuálního stavu mnohdy závisí životy, takže je potřeba tyto dovednosti procvičovat,“ popsal jeden ze zkušených instruktorů a zároveň velitel družstva z olomoucké stanice Tomáš Otruba.

Záchrana tonoucího z jezu je jedním z nejvíce nebezpečných zásahů pro hasiče vůbec. Musejí si proto vyzkoušet různé způsoby záchrany, například za pomoci záchranných prostředků, lanovky nebo přímo z plavidla. Také musejí dbát na to, aby se ze zachránce nestal zachraňovaný.

„Proto se připravujeme i na sebezáchranu. Abychom byli schopni pomoci sami sobě v případě, kdy se cokoli zvrtne,“ objasnil Tomáš Otruba.

Při záchraně z jezu je zásadní čas, vždy jde o velice stresující proces, kdy musí každý člen týmu přesně vědět, co, jak a kdy má dělat.

„Jde o sekundy, je to nebezpečné. Každá drobnost může záchranu ztížit. Roli hraje i teplota vody, na závažná rozhodnutí máme jen minimum času. Zhruba po minutě, co stráví tonoucí v jezu bojem o život, je fyzicky tak vyčerpaný, že už většinou není dalšího výkonu schopen. Proto je zásadní prvotní laická pomoc,“ vysvětlil hasič.

Ta spočívá ve využití záchranných kotev, kruhů nebo jiných prostředků instalovaných u většiny jezů i v okamžitém telefonátu na tísňovou linku.

„Zároveň na sebe upozorněte tonoucího. Zavolejte na něj a hoďte mu záchrannou kotvu. Použijte obě ruce, v jedné držte kotvu, ve druhé lano, aby se vám lépe odvíjelo. Jakmile se tonoucí chytí, ihned tahejte šikmo ke břehu. Dbejte samozřejmě na vlastní bezpečnost,“ upozornil Tomáš Otruba.

Jez - zabiják

V dubnu budou olomoučtí hasiči trénovat také u jezu v Řepčíně, kde v roce 2011 zahynuli čtyři lidé.

Nejprve matka, ta skočila pro jedenáctiletého syna, který sklouzl do vody a začal se v jezu topit. V podjezí utonula.

Tři měsíce na to pak přišli na stejném místě o život tři lidé při splouvání Moravy na školním výletě.

„Ty případy si samozřejmě vybavujeme. Proto trénujeme tam, kde je to rizikové a kde víme, že se může něco stát,“ dodal závěrem velitel.