„Advent pochází z latinského názvu adventus, tedy příchod a doklady o slavení adventu máme již od 4. století. V minulosti trval od čtyř do šesti týdnů, později se doba trvání několikrát měnila a od 11. století se ustálila na čtyřech týdnech," vysvětlil Josef Urban, etnolog Regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Dnes je možná advent spíše čekáním na Štědrý den a dárky, věřící však očekávají příchod Spasitele, Ježíše Krista. A tak to bylo i v minulosti.

V domácnostech se k celému období vázaly různé zvyky. „Lidé duševně rozjímali. Přísně se držel půst, nejedlo se maso. V říjnu a začátkem listopadu většinou končily práce venku, lidé se měli během adventu zklidnit a uvažovat i o jiných věcech než těch pozemských," pokračoval odborník.

První svíci na adventních věncích se zažínají i v kostelích, během bohoslužeb. Každý kdo chce mít požehnaný adventní věnec, ho může přinést na kteroukoli bohoslužbu první adventní neděle, ale i jindy v době adventu.