Ještě před deseti lety pěstitelé prodávali zbytky zeleniny na poli a ovoce v sadech, jenže poté, co po některých návštěvnících zůstala spoušť, od paběrkování jednou pro vždy upustili.

Zájemci ale mohou sáhnout například po úrodě na stromech podél silnic. Stačí se domluvit s cestáři, zaplatit symbolický poplatek a letošní jablka nebo ořechy jsou jim legálně k dispozici.

„To u nás bejvávalo, když jsme měli větší sortiment – jahody, maliny, rybíz. Dosběr byl za symbolickou cenu. Chtěli jsme, aby se zbylé ovoce uklidilo a vyhodnotila se sklizeň. V posledních letech už pěstujeme jen jablka," zavzpomínal na osmdesátá léta František Flášar ze sadů v Kozově na Bouzovsku.

„Sklidíme a zužitkujeme všechno. Sami. I horší kvalitu, která jde na moštování nebo na sušení," dodal.

Lidé při dočesávání zničili keře a polámali stromy

Ještě před deseti lety nabízelo dočesání vyzrálého ovoce Zemědělské družstvo Senice na Hané. Lidé si mohli posbírat zbytek rybízu nebo očesat poslední jablka na stromech.

„Upustili jsme od toho. Poctiví sedláci se vztahem ke stromům a půdě odcházejí a mladí si ničeho nehledí. Co po některých zůstalo v sadech za pohromu, škoda mluvit. Terénním autem vjeli mezi rybíz! Shodli jsme se, že už to dělat nebudeme," zlobil se i po letech vedoucí sadů Zemědělského družstva Senice na Hané Jaroslav Mačkal.

Podobnou zkušenost zažilo i Hospodářské družstvo Určice.

„Nabízeli jsme, zda si lidé nechtějí za pár korun dotrhat jablka. Následky byly na několik let, jak byly stromy poničené. Rozhodli jsme se, že do sadů nikoho pouštět nebudeme," uvedl Pavel Melka z určického družstva.

Žádný sběr za lacino, všechno si mohou lidé koupit

Ještě v devadesátých letech přišli lidé za pár korun k zelenině na polích kolem Dubu na Moravě. Za symbolickou sumu si mohli odnést zbytky mrkve, špenátu či hrášek. Fungovalo to tak roky.

„Jen hrášek jsme tehdy měli na 130 hektarech. Co skončily mrazírny, celý program jsme umrtvili a už nic takového neděláme," uvedl předseda Zemědělského družstva Dub nad Moravou Jan Spáčilík.

V minulosti bylo možné lacino posbírat i zbytek cibule nebo česneku, co družstevníci nesklidili. Kdo dnes na Olomoucku pěstuje tuto zeleninu, sklidí si ji sám.

„Cibuli máme už jen na šesti hektarech a všechno sami posbíráme. Lidé si ji mohou přijít k nám zakoupit," připomněla pracovnice společnosti Romza Nedvězí.

O úrodu kolem cest je zájem minimální

Kdo by si chtěl sám natrhat ovoce a nemá souseda, který vlastní velkou zahradu s přebytky, může se v Olomouckém kraji obrátit například na silničáře a pronajmout si stromy podél komunikací. Taková možnost je každoročně, avšak poptávka po oficiální sklizni u cesty není velká.

„Na podzim budou jablka, hrušky, nějaký ten ořešák, ale zájem je minimální," uvedl vedoucí cestmistrovství v Litovli Milan Segeč.

Kromě malvic a ořechů si letos mohou zájemci koupit i úrodu švestek na několika stromech. Třeba do bečky. Za strom zaplatí zhruba 50 korun.

„Stačí zavolat, napíšeme papír a označí se strom, který si vyberou. Není to nic složitého," popisoval postup Segeč.

„Jenže lidé to raději dělají na černo, což samozřejmě nemusí zůstat bez následku," dodal.