„Jsou pěstované s láskou a na borůvkách je to poznat,“ hodnotí s trochou nadsázky odezvu spolumajitelka farmy Michaela Mlčochová.

Nápad se začal rodit před třemi lety. Tehdy byla rodina na dovolené v Holandsku a na zpáteční cestě v německém Moritzburgu viděli reklamu na samosběr borůvek.

„Jsem zvědavá ženská, tak jsme se šli podívat. Na osmi hektarech všude samé borůvky a lidé je nadšeně sbírali. Vyzvěděli jsme od pěstitelů nějaké informace a bylo o čem přemýšlet,“ vzpomínala.

Manželé se však po návratu domů nepustili do shánění sazenic. Nápad musel uzrát.

„V srpnu jsme jeli na Floru do Olomouce, kde jsme se poznali se známým pěstitelem borůvek ze Zlínska. A bylo rozhodnuto, že zkusíme pěstovat borůvky,“ popisovala Michaela Mlčochová.

Z účetní pěstitelkou

Jak sama říká, oblíbené modré plody jí vstoupily do cesty ve správnou chvíli, protože jako dlouholetá účetní a daňová poradkyně už cítila, že potřebuje změnu. První sazenice šly Za Humny do země na podzim 2016 a zbytek základu současné plantáže pak na jaře 2017.

„První sklizeň, to byl jeden, dva kilogramy. Jaro bylo hrozné, přišly mrazíky,“ vzpomínala na první výnosy.

Loňské výnosy už ovšem stály za to. Pět set kilogramů. Letos o jarních prázdninách vysázela tříčlenná rodina místo lyžování na horách dalších 350 sazenic.

„Letošní sezona je zatím pěkná. Teď trochu chybí sluníčko, ale jinak žádné komplikace. Vidím to na 800 až 900 kilogramů!“ těšila se z pořádných výnosů, které by mohly zaplatit investici do počátečního základu borůvkové plantáže.

Pořád se učíme

Za humny pěstují brusnice v plastových nádobách. Tak, jak to viděli u profesionálů v Německu.

„Zpočátku se nám to jevilo jako praktičtější. Není to však konečné řešení. Pořád se učíme,“ vysvětlovala Michaela Mlčochová. To doložila i přehmatem při jarním řezu.

„Některé keře jsme málo ostříhali. Báli jsme se jít do toho pořádně, jak nám doporučoval pěstitel ze Zlínska. Podepsalo se to na velikosti a četnosti plodů na těchto keřích. Bobule jsou drobnější a je jich mnoho. Už jsme moudřejší,“ uvedla farmářka.

Borůvka chocholičnatá, též kanadská borůvka, potřebuje dostatečnou zálivku a vhodné složení půdy s potřebným pH. Zavlažování proto manželé vybudovali hned druhým rokem. Nad způsobem hnojení brusnic přemýšleli. Chemickou podporu zavrhli okamžitě.

„Narazila jsem na kalifornské žížaly. Když jsem se s metodou blíže seznámila, bylo rozhodnuto. Likvidují nám biologický odpad a vyrábějí biohnojivo. Je to dokonalé,“ popisovala Michaela Mlčochová.

Poptávka je obrovská

Borůvky se modrají na okraji Kostelce na Hané od května do srpna. Rodina zvolila celkem sedm odrůd, které postupně dávají sladké plody a zajišťují každoroční výnosy. Právě dozrává vynikající odrůda.

"Lidé už se ptají, kdy mohou přijet. Poptávka je obrovská, aniž bychom si dělali reklamu. Zatím ji nedokážeme uspokojit, i když cenou nejsme schopni konkurovat supermarketům. Mrzí nás, když někdo přijede z daleka a my mu musíme říci, že borůvky momentálně nejsou,“ pokrčila rameny spolumajitelka borůvkové farmy.

Do budoucna proto plánuje rozšíření plantáže na další pozemky Za Humny, kde rodina pěstuje obiloviny a další plodiny, ale hlavně chce nabídnout populární samosběr.

„Taková je naše vize. S borůvkami teprve začínáme a sami sbíráme zkušenosti. Samosběr proto vidíme reálně za dva, tři roky,“ vzkázala zájemcům spolumajitelka rodinné borůvkové farmy.