„Vyrazili jsme se zchladit, je to tak. Taky chceme něco pěkného vidět. V Mladečských jeskyních jsme už v minulosti byli, líbilo se nám tady, ale vnučka je dnes na prohlídce poprvé,“ svěřili se manželé Jalůvkovi. S vnučkou Amálkou v pátek dopoledne přijeli do Mladče z Kopřivnice.

Hodinu před polednem bylo během prohlídky zpřístupněné části jeskynního systému místy dosti plno. Na okruh s výkladem průvodkyně vyrazilo přes 50 zájemců. Slyšet byla i Polština.

„Už je mi líp. Úplně se mi tady v tom chladu ulevilo. Ani zima mi není,“ špitla žena středního věku druhé návštěvnici. Skupina v tu chvíli sestoupila do hloubky kolem 30 metrů pod povrchem.

V Mladečských jeskyních je celoročně konstantní teplota 10,5 Celsia.

„Ano, lidé v těchto horkých dnech komentují, že se chodí chladit do jeskyně,“ potvrdila jeden z aktuálních důvodů návštěvy pozoruhodného podzemí zástupkyně vedoucího Správy Mladečských jeskyní Kateřina Klajblová.

Labyrint puklinových chodeb a dómů má délku 1250 metrů, zpřístupněných je zhruba 400. Výletníci z různých koutů Česka a ciziny v pátek obdivovali a fotili podzemní prostory bohatě zdobené krápníky a takzvanými sintrovými náteky. V jeskyni s názvem Kaple všichni zpozorněli, a to u největšího stalagmitu s názvem Mumie, který je symbolem podzemního systému v Mladči.

„Mumie měří přes dva metry, váží jeden a půl tuny, v průměru má osmdesát centimetrů. Roste tu miliony let,“ dozvěděli se návštěvníci od průvodkyně, jež oživila výklad pověstí spojenou s obřím krápníkem i hádankou objasňující, jak dlouho trvá, než v útrobách Třesína naroste jeden milimetr krápníku. „Je to zhruba deset let,“ prozradila.

Když početná skupina turistů již zamířila k východu, sestupovala do nejnižší zpřístupněné části Mladečských jeskyní další parta návštěvníků. V pátek před polednem, kdy teploměr venku ukazoval 30 stupňů, byl o osvěžující prohlídku unikátních krasových jevů velký zájem.

Od ledna do poloviny srpna zavítalo do Mladečských jeskyní 17 640 turistů. Pro srovnání vloni za stejnou dobu to bylo 17 586.

Kromaňonka

Mladečské jeskyně nabízejí atmosféru dávné minulosti. Jedná se o největší a nejstarší sídliště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného rituálu, který si turisté fotografovali.

V expozici je k vidění i fotografie znázorňující skutečnou podobu sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních. Zájemci mohli do konce července vybírat jméno Kromaňonky. Možnou podobu dívky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců.

Objevení jeskyní

Archeologické nálezy dokládají, že jeskynní prostory pod Třesínem byly přístupny už v dávnověku. Původní vchod byl patrně přirozenou cestou zasypán. Mladečské jeskyně byly znovu objeveny až roku 1826 (dle jiné zprávy 1828) při založení kamenolomu a jejich první část, dlouhá asi 400 metrů nazývána Bočkova díra. Byly volně přístupné a docházelo k rabování výzdoby. Až roku 1881 si kustod vídeňského muzea Josef Szombathy při návštěvě Olomouce povšiml prodeje krápníků na tržištích. Ještě téhož roku a v roce následujícím jeskyně opakovaně navštívil, prozkoumal a učinil unikátní archeologické nálezy.

Pohádky a filmy

Krásu Mladečských jeskyní objevili také filmaři. Jako první se v prostorách jeskyně pořizovaly záběry k filmu O statečném kováři (1983), kdy se kovář Mikeš spouští vědrem do studny. Právě záběry z onoho podzemí jsou pořízeny v Mladečských jeskyních. Déle se zde točil Freonový duch (1990) nebo Princezna Fantaghiro (1991-1996). Naposledy se v Mladečských jeskyních v roce 2022 natáčel snímek Kam motýli nelétají. (Zdroj: Správa jeskyní ČR)