Za symbolickou cenu dostali před měsícem nadšenci z 1. školního leteckého pluku jeden z rozpadajících se hangárů od města do pronájmu.

Do soboty 5. září má prostor dostat nový vzhled a lidé v něm již budou moci obdivovat zrekonstruované stroje z různých epoch českého letectví. Radnice se také nyní rozmýšlí, co do budoucna s areálem podnikne.

„Areál jsme museli stihnout opravit během měsíce, což byl dost šibeniční termín, nicméně vše bude na sobotní letecký den nachystané. Za symbolickou cenu jsme si hangár pronajali a na vlastní náklady zde vybudovali muzeum a tři restaurátorské dílny,“ přiblížil vznik muzea prezident 1. leteckého školního pluku Zdeněk Svobodník.

Ruiny v okolí hangáru chtěji zbourat

Do budoucna plánuje pluk ještě rozšířit výstavní plochy. Chtějí k tomu využít další zchátralý hangár, který je za muzeem.

„Nyní jednáme s městem o tom, že bychom si pronajali i další prostory, které bychom na vlastní náklady opravili a tím rozšířili expoziční část. Získali bychom tak dalších šest tisíc metrů čtverečních a předběžným odhadem by se na plochu vešlo tak čtyřicet až osmdesát letounů,“ popsal Svobodník.

Pluk také uvažuje, že objekty, které jsou ve špatném stavu a lidé kolem nich musí projít, než se dostanou k muzeu, nechá na vlastní náklady zdemolovat a vzniknou tak venkovní výstavní prostory.

„Musíme se však dohodnout s městem a s vlastníky pozemků, jaké mají s objekty záměry,“ vysvětlil Svobodník.

Primátor: Krok k oživení

Podle primátora města Martina Novotného je muzeum další aktivitou, která zvedne prestiž Olomouce.

„Je to krok k oživení areálu. Na letišti se tak nebudou pohybovat jen rekreační letci, ale i rodiny s dětmi, které si mohou prohlédnout zajímavosti v muzeu,“ uvedl Novotný.

Co s areálem? Nabídnout developerům nebo rozkrájet

Co s areálem, který sovětská armáda znehodnotila i ekologicky, zamýšlí olomoucká radnice?

„Bohužel na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Část pozemků vlastní město, část soukromí majitelé. Než se s prostory začne něco dělat, musí se nejdříve vyřešit majetkoprávní vztahy, dovést do lokality inženýrské sítě, navrhnout dopravní napojení a v neposlední řadě zde odstranit ekologickou zátěž, kterou tady po sobě zanechala sovětská armáda,“ řekl primátor.

Doplnil také, že až překlenou všechny problémy spojené s tímto místem, tak pak teprve mohou analyzovat, jak s lokalitou naloží.

„Můžeme ji využít pro městské projekty, nabídnout developerům nebo ji rozkouskovat na menší části a rozdělit mezi více subjektů s různými záměry. Vše ale bude v jednání,“ uzavřel primátor.

Ekologickou zátěž město řeší už přes dva roky. Sovětská armáda zde měla opravárenský podnik a heliport.

„Rusové se s ropnými látkami a s jejich ekologickými dopady na prostředí moc netrápili. Dodnes se snažíme místo od ekologické zátěže osvobodit, ale je to zdlouhavý a složitý proces," řekl Jiří Doležel, vedoucí oddělení hospodářského rozvoje magistrátu.

Syrovátka proti ruské ropě

Firma, která má sanační práce na starosti, zde používá technologii, kdy do vrtů v půdě lije mlékárenskou syrovátku.

„Podle kontrolních průzkumů škodlivé chemické látky rozkládá na méně škodlivé a postupem času na látky, které již pro prostředí neznamenají zátěž. Do konce roku 2011 by měly být práce hotové, pak ještě dva roky budeme lokalitu monitorovat. Zhruba za dva roky by se tak území mohlo začít plánovat,“ předpověděl Doležel.

Před několika lety město areál bývalých kasáren v Neředíně získalo od Ministerstva obrany jako dar. Některé objekty už nechala radnice srovnat se zemí.

Jiné jsou však na soukromých pozemcích a vlastníci nedali k demolicím souhlas. Během dvou let by se ale areál měl začít řešit jako nová lokalita, kam by se město mohlo dále rozvíjet.