Část rodiny ztratila Paní Lucy Topolská v koncentračním táboře. V úterý dopoledne na své blízké zavzpomínala před Základní školou Hálkova v Olomouci, kde se do chodníku před skolou ukládal kámen Stolperschwelle.

Obdélník s mosaznou deskou má připomínat, že odtud bylo deportováno větší množství lidí.

Škola se totiž za druhé světové války stala místem, kde byli olomoučtí Židé shromažďováni před transportem do Terezína.

Ze školy v Hálkově ulici v roce 1942 odjely čtyři transporty do Terezína. Odtud lidé pokračovali dále do vyhlazovacích táborů.

Bylo v nich celkem 3508 osob včetně dětí i starých lidí. Zavražděno bylo 3 213, přežilo jen 295 osob.


Text na kameni:
„OLOMOUC ZÁKLADNÍ ŠKOLA HÁLKOVA - ODTUD BYLI V ČERVNU A ČERVENCI 1942 DEPORTOVÁNI ŽIDÉ ZE SPRÁVNÍCH OKRSKŮ ŽIDOVSKÝCH OBCÍ V HRANICÍCH, KOJETÍNĚ, KROMĚŘÍŽI, LIPNÍKU NAD BEČVOU, LOŠTICÍCH, OLOMOUCI, PROSTĚJOVĚ, PŘEROVĚ A TOVAČOVĚ DO TEREZÍNA. VĚTŠINA Z NICH BYLA ZAVRAŽDĚNA VE VYHLAZOVACÍCH A KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH BARANOVIČI, MALÝ TROSTINEC, OSVĚTIM, RAASIKA, RIGA, SOBIBÓR, TREBLINKA.“

První velký kámen

Paní Lucy Topolské bylo devět let, když se s těžce nemocnou babičkou loučila.

„Věděla jsem, že někam odchází, ale nevěděla jsem co a jak. O tom, že to bude něco zlého, se v rodině samozřejmě mluvilo,“ zavzpomínala žena.

Kromě babičky nacisté zavraždili také její tetu, strýce a tehdy osmnáctiletou sestřenici.

„Pro rodinu máme kameny už uložené, a to tam, kde naposled v Olomouci žili. Často na ně vzpomínáme. Jsem moc ráda, že se kámen pokládá před místem odkud odcházeli a nevěděli kam. My to dnes víme, že do Terezína, ale oni to nevěděli. Směli si vzít s sebou jen pár věcí. Je důležité si to připomenout, zvlášť pro mladé lidi,“ doplnila třiaosmdesátiletá seniorka.

Takzvaný „Stolperschwelle“, který svým rozměrem odpovídá šesti kamenům, je jedním z šestadvaceti Kamenů zmizelých, které se během úterý zasadily do olomouckých chodníků, před budovy, kde lidé tehdy bydleli.

„Je to myslím poprvé v České republice, kdy se takový velký kámen pokládá,“ řekl Petr Papoušek, předseda Židovské obce Olomouc.

Inciátorem senátor

Za nápadem položit kámen před Základní školu Hálkova stojí lékař a senátor Lumír Kantor, který také inicioval sbírku. Jednou z těch, kdo na upomínku přispěl je i Jana Libíčková.

„Tahle myšlenka se mi zdála úžasná a je dobře, že se tolik lidí na sbírce podílí. Je to memento, které třeba bude pro žáky této školy moc důležité,“ uvedla žena.

Kamenů zmizelých nebo také Stolpersteine je v Olomouci 187, v úterý přibylo dalších 26.

„Projekt není zaměřený jen na oběti židovského původu, ale i na oběti nacistického teroru. Kameny se pokládají i pro homosexuály, lidi, kteří byli nějakým způsobem nemocní a byli zavražděni nacistickou mašinérií,“ doplnil Petr Papoušek.

Stolpersteine (obrazně kameny, o které se zakopává, či lépe, má se zakopnout) patentoval německý výtvarník Gunter Demnig již v roce 1993 a o několik let později vsadil první kameny do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Jde o betonové kostky o rozměrech 10 x 10 cm, které se vkládají do chodníků před domy, jejichž obyvatelé zahynuli v nacistických koncentračních táborech.