Na Vysoké holi leží hromady borových větví. Od dřevěného přístřešku se táhnou několik stovek metrů.

„Začali jsme v pondělí. Udělali jsme tohle všechno a ještě ten spodní pás. Je nás na to deset. Jsme z Rožnavy. Za den uděláme tak tři kubíky. Pracujeme jenom pilou a rukama,“ říká ve středu ráno jeden z party dřevorubců.

Borovice kleč není v Jeseníkách původní. V nejvyšších partiích hor roste od 80. let 19. století, kdy ji začali lesníci vysazovat na janovickém panství.

Poslední výsadby se uskutečnily poblíž Petrových kamenů v 70. letech 20. století. Krátce poté se začaly porosty na několika místech experimentálně likvidovat.

Chrání proti erozi, ohrožuje vegetaci a živočichy 

„Tyto tři pruhy kleče na hřebeni významně brání proudění vzduchu, který v zimě převívá sníh do Velké kotliny. Tamní laviny jsou závislé na množství sněhu, který se tam z návětrné strany a náhorní plošiny dostane. Velká kotlina je nejvýznamnější botanickou lokalitou v Jeseníkách, má evropský význam. Vegetace a na ní navázaní živočichové jsou závislí na opakovaném fungování různě velkých lavin. I takové bránění přirozenému působení vzniku lavin se významně podepisuje,“ popisuje geobotanik Leo Bureš.

O přínosech či škodlivosti kleče v minulosti vedli botanici a lesníci spory. Nyní se obě strany snaží najít shodu. Kosodřevina tak mizí z přírodovědecky nejcennějších a zároveň lesnicky nejméně rizikových oblastí.

„Jako lesníci vnímáme klečové porosty jako ochranu proti erozi, svahovým sesuvům a částečně také proti sesuvům lavin. Chápeme požadavky botaniků, pro které jsou tyto procesy důležité. Respektujeme proto dílčí vyřezání kleče na lokalitách, které nejsou vůči těmto vlivům tak exponované. Snažíme se tak podpořit návrat přirozených druhů a obnovu přirozených stanovišť v jesenické přírodě,“ říká vedoucí Lesní správy Loučná nad Desnou Ján Dvořák.

Od roku 2000 se kleč vyřezávala v okolí Šeráku a Keprníku, na Malém Dědu a u Petrových kamenů. V rámci nynějšího projektu jí zmizí největší množství, přes čtyři hektary.

To zhruba odpovídá ploše Václavského náměstí v Praze. I tak se jedná jen o čtrnáctinu celkové plochy kosodřeviny v Jeseníkách.

Brouci, motýli i další živočichové se vrací

Na místech, kde kleč v minulosti zmizela, se již příroda mění.

„Třeba u Petrových kamenů to funguje velmi rychle. Obnovila se tam společenstva původních zapojených a vyfoukávaných trávníků. Na tyto trávníky je navázána řada bezobratlých druhů živočichů, motýli, brouci a podobně, kteří v kleči nejsou schopni přežívat. Navíc jim kleč vytváří migrační bariéru. Pruhy kleče jejich populace oddělují a může to vést až k vymírání jednotlivých mikropopulací,“ zmiňuje botanik Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Radek Štencl.

Kromě Vysoké hole budou dřevorubci kosodřevinu kácet také na Velkém Máji a v Jelením dole. Vyřezanou dřevní hmotu bude z horských hřebenů transportovat vrtulník.

Náklady celého projektu činí 12,7 milionu korun, hrazeny jsou z evropských dotací. Všechny práce by měly skončit do poloviny listopadu.