Bronzová pamětní deska s velikým okem je na prostějovském domě, ve kterém oba sourozenci žili.

Dva z nejvýznamnějších objevů Otty Wichterleho jsou silon a hydrofilní gel, ze kterého se vyrábí kontaktní čočky.

„Vedle Jaroslava Heyrovského je Otto Wichterle nejvýznamnějším představitelem české vědy,“ uvedl Václav Pačes předseda Akademie věd České republiky, který se v Prostějově v pondělí zúčastnil slavnostního odhalení pamětní desky.

Podle něj dokázal Wichterle nejlépe skloubit vědu s praktickým využitím, což se ne každému podaří.

„Jeho poválečné učebnice chemie mám stále ještě doma a dodnes se podle nich dá učit,“ zmínil moderní Wichterlův přístup Pačes.

„Tatínek ale kontaktní čočky nenosil,“ poznamenal s úsměvem syn Otty Wichterleho Kamil vedoucí katedry chemie na Vysoké škole báňské v Ostravě, s tím, že neví o nikom, kdo by je v rodině nosil.

Hana Wichterlová patří k nejvýznamnějším představitelům českého moderního sochařství, zejména v rámci meziválečné avantgardy. Do převážné části její tvorby se promítá zájem o přírodu a zaměření na východní filosofii.

Oba sourozenci nebyli s žádným režimem, který v Československu ve dvacátém století vládl, za dobře. Sochy Hany Wichterlové označil fašistický i komunistický režim za nebezpečné. A v podstatě celý život tvořila sochy do šuplíku.

Otto Wichterle byl za druhé světové války několik měsíců vězněn gestapem. Za komunistického režimu byl spoluautorem manifestu 2000 slov, odměnou mu byl řadový post vědce.