„Němci slavili. A Češi? Ti museli držet hubu,“ popsal příjezd německých okupantů do Olomouce 15. března 1939 pamětník a historik Milan Tichák.

V té době mu bylo šest let, takže začátek války viděl dětskýma očima. Pamatuje si příjezd okupačních vojsk, vnímal atmosféru bezmoci, která panovala mezi lidmi a na vlastní oči pozoroval dohořívající zbytky židovské synagogy.

Vybavuje si také zápach, který prodchnul celé město.

„Bylo mi šest let, na některé události si vzpomínám jen mlhavě, jiné se mi však vryly do paměti a vybavuji si je velmi živě. I děti prožívaly období velmi intenzivně. V té době jsme s rodinou žili ve Velkém Týnci kousek od Olomouce. I přes naši vesnici projížděly transportéry s německými vojáky. Seděli na korbě jeden vedle druhého a jako dítě mě zarazilo, že jejich uniformy jsou šedé. Mrtvolně šedé. Naše armáda měla krásné a veselé zelené. Když se jeden z vojáků sehnul pod lavici, zamrazilo mě a lekl jsem se. Myslel jsem si, že se natahuje pro granát. Nic se však nestalo,“ líčil Tichák první zkušenost s německými vojáky.

Němci dělali kravál už den před tím

Už v předvečer německé okupace Olomouce 14. března Němci provokovali.

Nejen na předměstích, ale také v sousedních obcích, například v Hněvotíně, Nedvězí, Nemilanech nebo Slavoníně, kde byla většina německého obyvatelstva, vytloukali okna sídel vlasteneckých spolků a křičeli německá hesla.

„Němci dělali kravál už den předtím. Věděli, co se bude dít dál. Měli lepší informace. A také věřili, že Hitler zabere i Olomouc a dělali pro to všechno. Po tom, co se dozvěděli, že okupační jednotky obsadily Moravskou Ostravu, propukly nacionalistické bouře i v centru města. Němci chodili po Olomouci s píšťalami a s bubínky a oslavovali německou říši a Hitlera,“ popsal Tichák.

A co české obyvatelstvo?

„Češi museli držet hubu. Z vlády přicházely pokyny, abychom zachovali klid. Lidé však vládu nebrali vážně, věděli, že jsou to kašpárci,“ podotkl Tichák.

Okupační jednotky táhly do města 15. března směrem ze Šternberka a postupovaly přes Chválkovice. Na Horní náměstí plné přihlížejících Němců i Čechů přijely kolem osmé hodiny ráno.

„Ten den drobně sněžilo, bylo pod mrakem a zima. Naše rodina byla velmi vlastenecká. Pamatuji, jak máma s otcem s napětím čekali na nejnovější zprávy. Když pak 15. března obsadila německá armáda Olomouc, byli zdrcení, bezmocní, zoufalí a rezignovali. Ale také se jim ulevilo. Dozvěděli se totiž, jak na tom náš národ bude a že začala válka. Od Mnichova, kdy nás západní velmoci nechaly napospas Hitlerovi, lidé netušili, na čem vlastně jsou,“ připomenul Tichák.

Synagogu vypálili Češi?

Už odpoledne 15. března visely z olomoucké radnice, ale také z jiných domů vlajky s hákovými kříži.

„Měli to připravené. Odpoledne pak na náměstí rozložili polní kuchyně, aby ukázali, že je u nás hlad. Přitom se však přijeli oni nažrat k nám. Jednu marku úředně převedli na deset českých korun. Takže když přišel německý voják do pekařství a chtěl rohlíky za jednu marku, prodavačka se ho zeptala, jestli na to má dostatečně velkou tašku,“ objasnil Tichák.

Večer 15. března byla vypálena synagoga na dnešním Palachově náměstí. Historikové ani pamětníci se dodnes neshodli, kdo požár založil.

„Podle mého to byli čeští fašisté, kteří se chtěli německým nacistům zavděčit. Hned druhý den ráno jsme jeli s maminkou do Olomouce na nákupy. Kousek od synagogy byla autobusová zastávka. Čekali jsme na autobus a za námi doutnaly zbytky synagogy. Všude to páchlo, byl tam dým. Cítil jsem, jak jsou lidé zdrcení, ale že by nějak litovali Židy? To ne. Mluvili totiž německy,“ vysvětlil Tichák.

Starostou se stal nacista Schmidt

16. března byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava jako součást nacistické Velkoněmecké říše. K rezignaci nacisté přinutili starostu Richarda Fischera. Vedení města převzal člen nacistické strany Heinrich Schmidt.

„Lidé věděli, že Hitler vstoupí do války, ale nepředpokládali, že bude trvat šest let,“ uzavřel Tichák.

Začátek německé okupace v datech:

• 14. března večer – Němci vytloukají okna sídel českých vlasteneckých spolků. Po zprávě o obsazení Moravské Ostravy německou armádou se Němci přesunují do středu Olomouce a průvod asi dvou tisíc nacionalistů táhne od Německého domu přes celé město až do Pavloviček a zase zpět. Provolávají slávu Hitlerovi a požadují osvobození od českého útlaku. Česká policie situaci pouze monitoruje, má příkaz nacionalisty neprovokovat.
• 15. březen 4 hodiny ráno – První zprávu o výsledcích jednání mezi československým prezidentem Emilem Háchou a Adolfem Hitlerem o vztazích mezi oběma státy obdrží v Olomouci starosta Richard Fischer ve čtyři hodiny ráno. Zpráva je katastrofická: německá vojska vstoupí v časných ranních hodinách do Olomouce. Okupace začíná.
• 15. března 6.30 ráno – Starosta svolá na půl sedmou schůzi městské rady, aby se ještě před příchodem vojsk poradili o nové situaci. Už na počátku setkání však přijíždějí okupační jednotky od Šternberka.
• 15. března 7 hodin ráno – Německá armáda obsadí neředínské letiště.
• 15. března 11 hodin dopoledne – Na olomouckou radnici se dostaví velitel německého okupačního vojska plukovník Harde a převezme ve spolupráci s místními nacisty vládu nad městem.
• 15. března poledne – Radnici už „zdobí“ hákové kříže.
• 15. března odpoledne – Vojáci německé armády přivezou na tehdejší Masarykovo náměstí polní kuchyně. Začíná propagační akce, která má prokázat „hlad a bídu v Čechách“. O guláš je však minimální zájem. Na náměstí také proběhne přehlídka německé okupační armády.
• 15. března večer – Vypukne požár židovské synagogy. Oheň se daří uhasit až druhý den v poledne. Trosky odstraní až v roce 1940.
• 16. března – V Praze je vyhlášen protektorát Čechy a Morava jako součást nacistické Velkoněmecké říše.

Zdroj: Dějiny Olomouce