Názory na to, zda mají být domácí úkoly dobrovolné nebo povinné, se různí u rodičů i pedagogů.

Oba úhly pohledu chápe například paní Petra ze Šumperska, která pracuje jako učitelka na venkovské škole. Na domácí úkoly nemá vyhraněný názor.

„Myslím si, že mají svůj význam, protože mohou přispět k tomu, že si děti učivo lépe osvojí a ještě více upevní. Měly by však být přiměřené, motivující a neměly by dětem zabírat podstatnou část jejich volného času,“ míní zkušená pedagožka.

Je nejen učitelkou, ale zároveň také maminkou žáka prvního ročníku základní školy a tak pravidelně pomáhá s domácí přípravou svému dítěti.

„Na druhou stranu chápu i ty argumenty, že žáci tráví ve škole hromadu hodin a mají potom nárok na odpočinek a jiné trávení volného času,“ konstatovala paní Petra.

O tom, že není nutné, aby byli prvňáci každé odpoledne v týdnu zaměstnáni domácími úkoly z matematiky, psaní, čtení nebo prvouky a další úkoly pak dostávali také na víkendy, se mohou přesvědčit všichni, kdo mají zkušenost s waldorfským školstvím.

Tam se totiž otázka domácích úkolů řeší odlišně, záleží samozřejmě také na věku žáků.

„Jsme zastánci toho, že v první a druhé třídě by je děti spíše neměly dostávat. Když už, tak by měly být zadávány zábavnou a hravou formou. Například, když se probírá téma jídlo a s tím související věci, tak malé děti dostanou za domácí úkol spočítat, kolik mají doma vidliček nebo kolik nohou má jídelní stůl v jejich kuchyni,“ popsala Monika Machytková, ředitelka společnosti Waldorfská škola Olomouc.

Domácí úkoly by podle ní měly v dětech vyvolávat touhu po poznávání nových věcí a zjišťování nových poznatků a neměly by sloužit k memorování.

„Prvňáčci u nás nedostávají klasické domácí úkoly ze psaní, čtení nebo počítání. V první třídě se děti naučí jen velká tiskací písmena. Čtení a psaní mohou zvládnout až během druhého ročníku. Máme to prostě načasované jinak, aby na prvňáčky nebyl takový nápor. Jak ale děti rostou a učiva ve vyšších ročnících postupně přibývá, roste také potřeba procvičovat si probrané učivo doma. I tam ale záleží na tom, jakým způsobem pak k zadávání domácích úkolů ve vyšších ročnících učitel přistoupí,“ dodala Monika Machytková.

Prohlídka Waldorfské školy, 2. listopadu 2021 v Olomouci.
Jak to vypadá v nové waldorfské škole v Olomouci? Podívejte se dovnitř

Povinné domácí úkoly jsou diskriminační, tvrdí výzva

Přes tisíc lidí se už na internetu podepsalo pod výzvu, která žádá ministerstvo školství, aby přehodnotilo současnou praxi povinných domácích úkolů. Představitelé ministerstva přislíbili, že se otázkou budou zabývat.

Zouvá si boty, kabát věší na ramínko a se školní taškou míří do svého pokoje. V tom se z kuchyně ozývá obligátní matčina otázka. „Tak jak bylo? Kolik máš úkolů?“ Třináctiletá Emma jen kroutí očima. „Je to vopruz. Máme zase dva úkoly. Jo a poznámku za to, že jsem dnes jeden neodevzdala,“ odpovídá školačka a na stůl vykládá pokyny k domácím úlohám z matematiky a angličtiny. V budoucnu se jí možná uleví. Sílí hlasy některých rodičů, kteří volají po zrušení současné podoby zadávání úkolů.

Emma totiž není sama, která dostává několik domácích úloh týdně. Není ani jediná, která v případě neodevzdání školou zadaných úkolů dostává poznámku, černý puntík, či sníženou známku do žákovské knížky.

Vadí to rodičům, kteří se zapojili do výzvy Společně za dobrovolné úkoly ve školách. Pod dokumentem, který na platformě petice.com podepsalo za měsíc a půl přes tisíc lidí, je podepsána vysokoškolská pedagožka z Univerzity Pardubice Helena Zitková. Podle ní má každý právo trávit volný čas po svém, případně se v něm i vzdělávat podle vlastního svobodného uvážení.

„Povinné domácí úkoly vymáhané školou do tohoto práva zasahují a omezují jej. Každý rodič je spoluzodpovědný za vzdělání dětí. A může rozhodnout, jak jej bude vzdělávat. Škola mu v tom může pomoci různými tipy a dalšími materiály na domácí procvičování a obohacování,“ míní Zitková.

Pomoc, ne trest

Iniciátorka výzvy se také domnívá, že domácí úkoly nejsou veskrze špatné, ale s tímto nástrojem by měl učitel umět dobře zacházet.

„Věřím, že řada učitelů je dává z dobré vůle, ale někdy třeba nevidí, že některé děti je kvůli domácím poměrům dělat nemohou. Nebo dané problematice nerozumí tak, aby úkol mohly vypracovat samostatně. V řadě případů se učitelé staví do role arbitrů a děti za nedonesené úkoly trestají. Černým puntíkem, poznámkou, či špatnou známkou. A to je špatně,“ dodala. Podle ní by se naopak měl učitel v takovém případě dostat do role toho, kdo dává příležitosti k učení a případně posléze nabídne pomoc, ne trest.

S výzvou veskrze souhlasí i školní psycholog René Hůlek.

„Ať chceme, nebo nechceme, učitelská profese je jedna z nejvíce hodnotících. Hodnotí nejen písemky, ústní zkoušení, ale i nachystané pomůcky, způsob práce a také domácí úkoly. V případě úkolů mám za to, že by s nimi mohli učitelé pracovat jinak, než bývá mnohde zaběhnutá praxe. Nerušil bych je. Je v pořádku zadávat úkoly jedná se o možnou zpětnou vazbu o tom, jak se učiteli danou látku podařilo žáky naučit,“ uvedl.

Poukázal také na to, že české školství je dlouhodobě nastaveno jako systém, kde je každý jedinec brán jako součást celku.

„Ale všechny děti nejsou stejné. Některým požadovaná látka naskočí hned, jiným se musí dát větší prostor, než problematiku zpracují a pochopí. Pokud přicházejí sankce, dítě ztrácí svoji vnitřní touhu objevovat,“ dodal Hůlek.

Rozdílné podmínky v rodinách

I on zdůraznil, že ne všichni mají k plnění úkolů stejné podmínky. „Co má dělat dítě, kde na něj například kvůli pracovní vytíženosti nemají rodiče čas? I k tomu by měl pedagog přihlížet,“ doplnil psycholog.

Důležitá je podle něj také zpětná vazba, kdy mají kantoři nespočet možností, jak děti do procesu vzdělávání zapojit.

„Pokud však jakýkoli nástroj používáme ve spojení se sankcí, může dojít ke změnám v motivaci dítěte. Drtivá většina dětí na řešení problémů a zadání nakonec přijde. Proto by neměla být reakce učitele na nedonesený úkol: tys to nespočítal, máš za pět. Nepřesně vyřešený úkol by mohl být spíše důvodem pro učitelovo hledání a zjišťování, jak učivo vysvětlit znovu, třeba i nalézt jiný způsob, jak dítěti posvítit do toho jeho zatím temného kouta,“ doplnil Hůlek.

Výzvu na internetu zaznamenali i představitelé ministerstva školství (MŠMT). Přímo k rukám ministra Vladimíra Balaše petice v blízké budoucnosti také poputuje.

„Předně je potřeba připomenout, že žák školy má povinnosti, které upravuje školský zákon. Se vzděláváním je neoddělitelně spojena i domácí příprava, kdy se žák ve volném čase připravuje na zkoušky, zpracovává seminární a jiné práce či domácí úkoly, pokud je škola zadává,“ informovala mluvčí ministerstva Alena Lednová.

Pravomoci mají školy

Upřesnila, že problematika domácích úkolů není výslovně předmětem právní úpravy, ale jedná se primárně o otázku pedagogickou.

„Zadávání domácích úkolů je v kompetencích jednotlivých škol. Lze doporučit, aby si je upravily ve svých školních řádech. Zadávat domácí úkoly je nicméně možné bez ohledu na to, zda se o tom zmiňuje školní řád,“ doplnila Lednová.

Co se týče hodnocení, je dle představitelů ministerstva možné úkoly známkovat či jinak hodnotit, například slovně, a toto hodnocení je možné zahrnout do klasifikace.

„Stejně tak je možné v hodnocení žáka zohlednit neplnění domácích úkolů. Platí však, že rozsah zadávaných domácích úkolů musí být přiměřený a nesmí být nástrojem, jak přenášet odpovědnost za vzdělávání na rodinu,“ doplnila mluvčí.

Podle ředitele ministerského Odboru základního vzdělávání a mládeže Michala Černého je nutné rozlišovat dvě roviny právní a pedagogickou.

„Po právní stránce mohou školy zadávat domácí úkoly, mohou je zadávat jako povinné, a mohou je i hodnotit. Zároveň ale zdůrazňujeme, aby byly domácí úkoly především zadávány tak, aby dítě přehnaně nezatížily a zároveň aby byly smysluplné,“ uvedl Černý.

Zvláštní hodnocení

Dodal, že chce více apelovat na to, aby domácí úkoly nebyly hodnoceny.

„Popřípadě nebyly hodnoceny nějakým rozhodujícím způsobem, například aby známky z domácích úkolů neměly zásadní vliv na celkovou známku. Ministerstvo proto v současnosti pracuje na stručné metodice pro školy, kde shrneme, co v současnosti platí a také jak mohou postupovat tak, aby domácí úkoly nebyly zneužívány například k nadměrnému zatěžování žáků,“ řekl Černý.