Hned přes cestu spojující Náklo a místní část Lhotu by ráda v I. etapě odebírala horninu na ploše bezmála 70 hektarů.

Jestli žádost společnosti Cemex Sand uspěje, bude jasné do roka. Jestliže do konce příštího roku nepředloží Státnímu báňskému úřadu podklady, o které požádal, nový dobývací prostor nestanoví.

Se záměrem rozšířit těžbu o desítky hektarů, od Lhoty směrem na Příkazy, přišla firma už před více než pěti lety.

„Ve stávajícím prostoru skončíme v horizontu několika let. Z dlouhodobého hlediska proto musíme hledat jiné řešení,“ uvedl Vesselin Barliev, mluvčí společnosti Cemex Sand.

„Proto jsme požádali báňský úřad o zahájení správního řízení, abychom mohli získat další dobývací prostor,“ vysvětloval.

Ten potvrdil, že žádost od Cemex Sand obdržel obvodní báňský úřad, ale řízení vzápětí přerušil.

„Žádost máme, je už staršího data, a zjednodušeně řečeno, čekáme na dořešení střetů zájmů,“ uvedl mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Územní plán je proti

Těžařům stojí v cestě územní plán obce. Teprve pokud projde změna umožňující dobývání horniny, může řízení pokročit.

„Bude tím odstraněna jedna z překážek, která brání stanovení dobývacího prostoru. Otevřená je také otázka posuzování vlivu na životní prostředí,“ poukázal Machek na další podmínku.

Firma by měla dodat minimálně závěr zjišťovacího řízení, tzv. Malá EIA.

Firma má čas do konce příštího roku. „Pokud nebudou tyto podmínky splněny, jsme ze zákona zmocněni žádost zamítnout a dobývací prostor nestanovit,“ zdůraznil Machek.

Cemex Sand s obcí jedná a vyřizuje i další podklady.

„Řízení s báňským úřadem je pro nás prioritou, potřebujeme znalecké posudky. Trvá to a je to komplikované,“ vysvětloval zdržení mluvčí Vesselin Barliev.

„Jakmile budeme mít všechny podklady, které požaduje báňský úřad, hned je předložíme. Doufáme, že řízení bude obnoveno a bude pokračovat dále,“ doplnil.

Předběžný souhlas životního prostředí už společnost získala.

Obec má na těžaře "páku"

V samotném Nákle těžaři před lety narazili. Další těžbu už místní nechtěli kvůli hluku či možným problémům s vodou.

„V Nákle byla petice. Žiji ve Lhotě, za hospodou a nějaké důsledky těžby nepozoruji na domě ani ve studni, kde jsme se obávali, aby se nehnuly skruže,“ reagoval Jiří Peřina.

„Lidé se zbavovali pozemků a pak byli proti,“ poznamenal obyvatel Lhoty, od které je stávající jezero vzdáleno do 300 metrů.

Právě pozemky na těžaři vytipovaném ložisku jsou pro obec klíčové, v případě, že těžba postoupí i přes silnici.

Celé pole mezi Náklem a Lhotou síťují polní cesty, které v minulosti oddělovaly políčka hospodářů. V katastrální mapě jsou zaneseny i ve stávajících velkých půdních blocích.

„Kdyby chtěli zahájit těžbu, pro malou EIA, musí spojit zhruba 100 hektarů, a to bez obecních pozemků nikdy nedokáží. Je to páka, díky které budeme schopni vymezit těžbu, pokud by se měla rozjet, do lokalit pro nás přístupných, nepouštět je blízko vesnici, jak jsou historicky u Lhoty,“ uvedl starosta Nákla Marek Ošťádal.

Firma má jen část pozemků

Společnost Cemex Sand vlastní na území, kde chce dobývat horninu, část pozemků. Další jsou však v rukou společnosti In-Sand Investment, která před více než pěti lety oznámila zájem těžit v Nákle štěrkopísek, ale žádost na báňský úřad už nedala. Jiné výměry drží místní.

Podle Ošťádala je také otázkou, jestli v zastupitelstvu vůbec projde změna územního plánu, jak požaduje báňský úřad. Nový územní plán bude do termínu.

„Záležitost těžební společnosti je předmětem změny. A domnívám se, že do konce příštího roku je to nereálné,“ sdělil starosta.

„Ale termín měli splnit už několikrát a vždy se jim to odložilo. Myslím, že doběhne lhůta a opět se to prodlouží,“ zaspekuloval starosta.

Nepropadne se vesnice?

Obecní úřad každoročně nechává posoudit vliv těžby štěrkopísku na vesnici. Už řadu let. Dříve dokonce experti vyhodnocovali údaje dvakrát v roce.

„Lidé poukazovali na riziko narušování podloží, vyjadřovali obavy, zda by se vesnice nemohla propadat. Nebyl však žádný ukazatel, zda se něco děje, nebo ne. Proto jsme nechali udělat dva vrty, jeden na hranici místní části Mezice a druhý na hranici Nákla,“ vzpomínal Ošťádal.

Vrty jsou hluboké 30 metrů. Po půl metrech jsou značky, podle nichž odborníci zkoumají pohyb v podzemí.

„Žádný viditelný se nezjistil. Byly pohyby v hloubce do jednoho metru, vlivem toho, že se okolo obdělává zemědělská půda. Citlivost měřidla je velká,“ popisoval starosta Nákla.

Podle společnosti Cemex Sand již firma v části stávajícího jezera mezi Náklem a Lhotou postupně provádí rekultivaci.

„Vždy to konzultujeme s obcí, abychom vyšli vstříc a údržba území do budoucna nezatěžovala obec. Usilujeme o vznik biotopů zajímavých z pohledu přírody, ale co nejpřívětivějších pro obecní rozpočet,“ uvedl mluvčí společnosti, která, v případě, že uspěje na dalším prostoru, by u Nákla po těžbě zanechala další dvě jezera – severní 21,4 hektaru a jižní o výměře 20 hektarů.

Lokality v Olomouckém kraji, kde se v posledních 10 letech jednalo o těžbě štěrkopískuNěkde jsou těžaři v povolovacích řízeních úspěšní, jinde jsou plány u ledu

Žerotín – ložisko Žerotín - Liboš
Náklo
Olšany u Prostějova - I. etapa těžby na ložisku Olšany-Lutín
Blatec
Liboš
Tovačov IV – Remízek
Hněvotín
Pňovicích
Lutín-Luběnice

Zdroj CENIA