Vláda má o záměru jednat na jaře příštího roku.

Podle ředitele společnosti Plavba a vodní cesty Tomáše Kolaříka je podstatné, že se studie důkladně zabývala ekologickou stránkou projektu.

„Na čtrnácti stech stranách analyzovala různé varianty trasování, aby byla doporučena ta nejvhodnější. V zemědělsky jednotvárné krajině by vznikl vodní koridor, doplněný o příbřežní mělké zóny, mokřady, tůňky a souvislý stromový pás. Nemělo by tedy jít o žádné betonové koryto,“ shrnul.

Trasa se má vyhnout lužním lesům na Kojetínsku, vyhýbá se CHKO Litovelské Pomoraví i CHKO Poodří.

Město Přerov by prý mohlo stavbou vodního koridoru získat na přitažlivosti.

„V Přerově má vzniknout největší nákladní přístav a logistické centrum v blízkosti strategické průmyslové zóny v Bochoři s napojením na všechny druhy dopravy - silniční, železniční, leteckou a vodní. Kromě nákladní plavby je zde veliký potenciál i pro tu rekreační, protože by koridor propojil stávající Baťův kanál s Přerovem,“ upřesnil Tomáš Kolařík.

V Přerově by mělo dojít k napojení chemičky Precheza a teplárny pro nákladní plavbu, zatímco dál do centra města by dopluly rekreační a osobní lodě.

U obce Rokytnice by vznikla propojením jednotlivých větví křižovatka tří moří - Severního, Baltského a Černého, do nichž se řeky vlévají.

Pro a proti

Zatímco Přerov záměr podporuje, z okolních měst a obcí zaznívá kritika.

„Pokud studie proveditelnosti potvrdila výhody, budeme rádi, když se projekt uvede do života. Převažuje ale mírný optimismus, protože investici by musel realizovat stát,“ zhodnotil primátor města Petr Měřínský (ANO).

Naproti tomu starosta Lipníku Miloslav Přikryl považuje výstavbu koridoru za nereálnou.

„A to jak po stránce ekonomické, tak i pokud jde o dotaci vodou - podívejme se na to, jak nízký je dnes průtok Bečvy. Nejsem si také jist, zda má šanci na život z hlediska dnešních schvalovacích procesů - územního plánování, stavebního a vodoprávního řízení a také veřejně známého stanoviska ekologických aktivistů,“ zhodnotil.

Veřejné slyšení na téma vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe v Senátu navrhuje přerovská senátorka Jitka Seitlová. Má se konat v únoru.

„Já osobně nevidím jako příliš šťastné to, že by měla být tato akce financována z čínských zdrojů. Ochrana přírody a vztah k území by byly ze strany cizího investora spíše vágní,“ soudí.

Ministerstvo dopravy ale předpokládá financování ze strany Evropské unie tak, je to běžné u jiných projektů, a to až do výše 85 procent investice.

Možnost zapojení zahraničních investorů se předpokládá například u přístavu a logistických center.

„Vzorem pro příznivce vodního koridoru je v současné době realizovaný průplav ve Francii Seina - sever v délce 110 kilometrů,“ uzavřel Tomáš Kolařík.

Tři sta miliard na spojení dvou řek

Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard.

Ve variantě propojení všech tří řek činí náklady 582 miliard korun. V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví.

„Projekt vodního koridoru, propojující řeky Dunaj, Odra a Labe je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má propojení Dunaje a Odry,“ shrnul výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

Výsledky ale potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev.