Židovská komunita začala o památníku uvažovat v roce 2017 během rekonstrukce parkoviště poblíž Terezské brány.
Právě v jednom z jeho rohů bude zmenšenina synagogy umístěna.
„Pokud půjde vše podle plánu, pietní vzpomínkovou akci a slavnostní odhalení památníku uspořádáme v březnu 2021,“ informoval předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek. Realizace ale bude záležet na finanční náročnosti. „Podle toho, jak se nám bude dařit získávat příspěvky, dary a dotace,“ zdůraznil.
Na kolik výroba trojdimenzionálního kovového modelu o rozměrech 100 x 60 x 91 centimetrů vyjde, zatím není jisté.
Židovská obec nyní domlouvá postup se slévárnou a čeká na předběžný návrh nabídky, od níž se posléze budou odvíjet další náklady.
„Jamile bude stanovena částka, zaměříme se na fundraisingovou kampaň,“ řekl Papoušek. Přispět tak bude moci i veřejnost.
Originální plány a 3D tisk
Na projektu se podílí sochař Jiří Žlebek a přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Jako základ pro vizualizaci synagogy posloužily originální plány vídeňského architekta Jakoba Gartnera a četné dobové fotografie.
Odborníci z katedry geoinformatiky vytvořili virtuální 3D model, podle nějž vznikne plastová forma pro bronzový odlitek.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci využila technologii Fused Deposition Modeling.
„Pro tvorbu modelů touto technologií je jako výchozí materiál využívána tisková struna, která prochází tiskovou hlavou, kde je její termoplastický materiál taven do polotekutého stavu a následně nanášen na stavební podložku,“ popsal Jan Brus z katedry geoinformatiky.
V místech, která nejsou samonosná, vytváří 3D tiskárna takzvané podpůrné struktury z materiálu rozpustného v zásaditém roztoku,“ doplnil. Vzhledem k velikosti modelu jej bude nutné vhodně nařezat, tisknout po částech a následně zkompletovat. Dobu tisku Brus odhadl na tři až čtyři týdny.
V realizaci projektu pomáhá rovněž aplikace SketchUp. Díky souměrnosti synagogy stačilo vymodelovat jednu polovinu stavby a tu druhou pouze horizontálně převrátit.
Olomoucká synagoga byla slavnostně otevřena 11. dubna 1897. Stavba měla bohatou historizující výzdobu kombinující prvky novorománského, byzantinského a novogotického stylu. Židovské komunitě modlitebna sloužila necelých 42 let.
Když v noci z 15. na 16. března 1939 obsazoval zbytek Československa německý wermacht, místní nacisté využili zmatku a synagogu zapálili. Požár se podařilo uhasit za několik hodin, ale stavbu se už zachránit nepovedlo. Mezi listopadem 1939 a březnem 1940 došlo k demolici synagogy.
Bouzov z tiskárny
Velkoformátová tiskárna Univerzity Palackého UPrint 3D už usnadnila práci například zástupcům hradu Bouzov. Začátkem tohoto roku vznikla maketa s podobou památky před přestavbou z konce 19. století.
Příprava modelu trvala studentům geoinformatiky více než měsíc, samotný tisk zabral 78 hodin a spotřeboval 4,6 kilometru tenkého plastového vlákna. Na 3D tiskárně vznikl i hradní klíč nebo historické pečetě.
Svoji užitečnost stroj prokázal i během koronavirové krize. Odborníci z katedry geoinformatiky na přírodovědecké fakultě ve spolupráci s tiskovým centrem vyráběli ochranné obličejové masky pro zdravotníky či policisty.