Za poslední tři roky bylo podle informací z patentového úřadu uznáno devět vynálezů lidem z Olomouckého kraje. Dalších 22 vynálezů z tohoto období patří právnickým osobám. Nejvíce jich vlastní přerovská firma PSP Engineering, má jich celkem dvanáct. Z našeho kraje pochází třeba rotorový motor, zařízení pro identifikaci osob a technických zařízení či kotel s fluidním spalováním.

Josef Trubáček z Loučné nad Desnou se mimo jiné pyšní patentem na stavebnicový teplovzdušný krb. „Pracoval jsem řadu let v ČKD Blansko jako konstruktér. Získal jsem kolem patnácti patentů, ale většinu jsem musel odevzdat socialistickému státu. Ten krb jsem udělal až v důchodu po revoluci pro synovu firmu, jinak jsem celý život vymýšlel turbíny. V současnosti se těch krbů vyrobí tisíc měsíčně. Taky jsem se podílel na stavbě nádrže Dlouhé stráně a v horách se mi zalíbilo, tak jsem tady zůstal,“ řekl vynálezce.

Vášeň i osobní zkušenost

Základem pro hledání nových a užitečných řešení je vlastní zkušenost: „To vynalézání šlo tak nějak samo. Vždycky jsem narazil na nějaký problém, který mi život postavil přes cestu, a já ho chtěl překonat,“ řekl Trubáček.

Radost z létání a z pohybu mezi vzdušnými proudy stála u zrodu patentu Jiřího Kousala z Olomouce. Jedná se o krosnu na padákový kluzák „Touha po tom vidět svět z výšky a cítit volnost z nekonečného prostoru mě provází už od mládí. Začalo to modely letadel, později jsem si udělal pilotní průkaz na větroně, pak na závěsné kluzáky. Nakonec jsem se dostal k padákovým kluzákům, k paraglidingu. Sbíral jsem zkušenosti a vymyslel trochu nestandardní vylepšení, které činí let pro pilota mnohem pohodlnějším.“

V čem vylepšení spočívá? „Krosna, tedy rám který nese a kryje motor, umožňuje, aby pilot mohl při letu měnit polohu, dokonce si i lehnout. Nemusí tedy strnule a vzpřímeně sedět jako u ostatních padákových kluzáků, neodumírají mu nohy, motor na něj netlačí, tělo tolik netrpí vibracemi z vrtule a taky ovládání je snazší, protože pilot nemusí mít ruce natažené nad hlavou. Teď realizuji výrobu tohoto zařízení a je to moje zaměstnání,“ objasňuje Kousal.

Zachrání hlasivky

Dalším z olomouckých rodáků, který zanechal stopu ve světě vědy a techniky, je Jan Švec. Spolu s Nizozemcem Schuttem vymyslel videokymografii, metodu pro optické zaznamenávání mechanických kmitů pomocí speciálně upravené videokamery. Metoda umožňuje lepší diagnostiku onemocnění hlasivek. „Lidský hlas je obrazně bránou do naší duše. Důležitost hlasu si většinou uvědomíme až tehdy, když s ním nastanou problémy…“ tvrdí Švec. V současné době působí jako výzkumný pracovník na univerzitě v nizozemském Groningenu.

Jak je vidět, pohnutky k vynalézání mohou být různé. Společným jmenovatelem je hledání něčeho nového. K dnešnímu dni čeká na patentovém úřadě 12 656 nápadů, které si podle přesvědčení svých autorů činí nárok na označení vynález. Kolik jich bude opravdu dobrých?