O své výpovědi, kterou dostal tento týden ve středu, hovořil s redaktorem Olomouckého deníku.

Opravdu to odvolání přišlo jako blesk z čistého nebe?
Ano. Nic nenasvědčovalo tomu, že bych měl být vyhozen. Najednou si mě ředitel pozval „na kobereček“ a řekl, že končím. Bylo to nečekané a nepochopitelné. O úctě se tady nedá hovořit. Ale já vím, odkud vítr vane, má to i politický podtext.


Jak to myslíte?
Tak je po volbách, Olomouc má nové zastupitelstvo i Radu a v ní usedl i jeden člověk, který kdysi působil v divadle a musel odejít pro neshody s primátorem, se kterým jsem já byl kamarád. To jméno člověka, který se mi tímto mstí, ať si každý domyslí sám.

Jak byste zhodnotil své působení v roli šéfa baletu?
Udělal jsem tady kus práce, balet pode mnou fungoval parádně. Nebojím se říct, že pod mým vedením mělo Moravské divadlo nejlepší baletní soubor ve své historii. Lidé po každém představení tleskali vestoje. Když něco funguje, tak proč to měnit?

No ale třeba získávání licencí moc nefungovalo. Co třeba Beatles?
To přece není moje chyba. Za to tady odpovídají jiné osoby. V květnu jsem se ptal, jestli je vše v pořádku. Řekli mi, že práva budou, tak jsme začali nacvičovat. Týden před premiérou jsme museli obměnit repertoár, protože na dvě písničky práva nebyly. Premiéra měla úspěch, bylo vyprodáno. A najednou jsme museli zrušit reprízy, protože licence prostě není. Kdyby mi to řekli třeba v září, stihl bych ještě nacvičit něco jiného.

Co máte v plánu dál?
Vůbec nevím. V Olomouci jsem se zabydlel, líbí se mi tady. V Moravském divadle jsem strávil nejlepší roky svého života a měl jsem s ním ještě velké plány. Myslel jsem, že tu zůstanu až do důchodu. Netuším, co budu dělat.