„Úmysl Olomouckého kraje prodloužit Baťův kanál do Olomouce jako zastánce vodní dopravy, ať už rekreační nebo nákladní, vřele podporuji,“ sdělil Zeman při setkání s představiteli Olomouckého kraje, kterým v pondělí dopoledne zahájil třídenní návštěvu regionu.

Podle hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) by splavnění z Hodonína do Olomouce pomohlo hlavně cestovnímu ruchu.

„Pro nás by to v této oblasti znamenalo velký přínos,“ reagoval na jedno z prezidentových témat v regionu.

Podle hejtmanství je záměrem Ředitelství vodních cest prodloužit kanál Mlýnským náhonem a Moravou až do Olomouce v několika etapách.

Za 1 miliardu

Studie, kterou si kraj nechal zpracovat, počítá s náklady ve výši jedné miliardy korun.

„To v případě, že by se cesta realizovala celá. Je to zatím jen studie, která rozpracovává varianty co do délky trasy: z Kroměříže po Kojetín, Lobodice, Olomouc a s připojením Přerova. Probíhalo by to na stávajícím korytě, nehloubil by se paralelní kanál,“ sdělil již dříve Deníku Okleštěk.

Náklady by šly podle Oklešťka za Ředitelstvím vodních cest.

„My jako kraj dáváme hlavně podporu této myšlence,“ dodal hejtman.

Poukázal na to, jakou odezvu mají výletní plavby v Olomouci a Přerově. Stejně atraktivní podívaná by se podle hejtmanství díky prodlouženému Baťově kanálu mohla do budoucna naskytnout i na jiných místech regionu.

Prodloužení Baťova kanálu do Olomouce zatím není zahrnuto v koncepci vodní dopravy, kterou zpracovává ministerstvo dopravy a předkládá vládě ke schválení.

„Pokud Rada Olomouckého kraje podpořila projekt, je to důležitý vstup pro to, aby se ministerstvo dopravy začalo projektem vážně zabývat. Jestliže se prodloužení Baťova kanálu do Olomouce ukáže jako ekonomicky realizovatelné, ministerstvo dopravy by Ředitelství vodních cest uložilo činit další kroky k přípravám stavby,“ sdělil Deníku zástupce ředitele Jan Bukovský.

Ochránci přírody jsou proti

Ochránci přírody jsou proti protahování kanálu směrem na Olomouc.

„Pokud by trasa měla kopírovat řeku Moravu a kopal by se umělý kanál, ten by samozřejmě stahoval podzemní vodu, která je už dnes poměrně hluboko,“ hodnotil Martin Rulík, hydrobiolog z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Za stávající situace s vodou v krajině, která se v nejbližších deseti patnácti letech výrazně nezmění, není možné hloubit kanál, který bude vodu z krajiny odvádět. Není voda a toto by byl pořádný úlet,“ varoval s tím, že podle něj jde o „předvoj“ budování kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Dunaj-Odra-Labe

Prezident Zeman v Olomouci připomněl, že nedávno skončila, podle něj pozitivním výsledkem, studie proveditelnosti vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ze studie proveditelnosti výstavby koridoru spojujícího tři evropské řeky plyne, že pokud by se stát pustil do budování vodního veledíla, musí počítat s tím, že pouze základní varianta by stála na 610 miliard korun.

„Setkávám se s názory odborníků, že tento koridor je na jedné straně protipovodňová ochrana a na druhé straně umožňuje zadržení vody v krajině. Dokonce mě zaujal bývalý ministr zemědělství Jiří Milek, že tento koridor by přivedl na suchem sužovanou jižní Moravu vodu z Dunaje. A když se podíváme na průtoky Dunaje, je to zajímavá myšlenka. Držme si palce, ať se tato stavba konečně začne dělat,“ uvedl.

Koridor by se podle jeho zastánců začal budovat ze severu splavněním Odry z polského města Kędzierzyn-Koźle přes Ostravu až do Mošnova.

„Tam to podporuje polská vláda, včetně prezidenta. Nedávno jsem přemlouval kancléřku Merkelovou, aby to podpořila také,“ uvedl prezident Zeman na setkání s představiteli Olomouckého kraje.