„Přiletěl o víkendu. Někdy v noci ze soboty na neděli. Už jsme se divili, kde je," usmál se Leopold Kropáč, zástupce ředitele Základní školy v Dlouhé Loučce.

O hnízdo vystavěném na loukoťovém kole se především školáci na prvním stupni zajímaly celý březen, kdy netrpělivě vyhlížely sezónního souseda.

„Vloni přiletěl už v březnu, tak jsme se obávali, že letos snad nedorazí," poznamenal.

ON-LINE přenos z čapího hnízda v Dlouhé Loučce

Samec se okamžitě pustil do práce, aby jeho partnerka našla hnízdo připravené.

„Zatím ještě nedorazila. Čekáme ji každým dnem. Děti už sledují, co se děje. Když zahlédnou, že čáp je na hnízdě, poprosí paní učitelku, aby jim o přestávce pustila přenos," podotkl Kropáč.

Vedle čapího hnízda je totiž umístěna kamera, která přenáší život opeřenců do tříd z bezprostřední blízkosti.

„Ve třetí a čtvrté třídě využíváme přenosu při výuce. Od počátku až do konce června postupně kolegové seznamují děti se životem čápa bílého, jak migruje, čím se živí, kolik snese vajec a učí je vztahu k přírodě," popisoval Kropáč.

Čáp bílý na komíně školy v Dlouhé Loučce

Čáp bílý na komíně školy v Dlouhé Loučce

Samec připravuje hnízdo na komíně v Dlouhé Loučce. Partnerka zatím nedorazila. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Čapí vysílání i v Domašově

S monitoringem čápa bílého začali v Dlouhé Loučce jako první na Olomoucku.

Poté se přidali v Domašově nad Bystřicí.

Jaké starosti řeší tamní čápi, když přiletí ze zimoviště, mohou lidé sledovat od středy 6. dubna.

„Přiletěli minulý týden. Lidé si na webkameru zvykli a sledují, co se na hnízdě děje. Ode dneška je opět v provozu a zájemci se již mohou podívat na webové stránky obce," uvedla ve středu dopoledne starostka Lucie Menšová.

Několik let mohou čápy sledovat on-line také v Supíkovicích na Jesenicku, kde tento týden pár navrátilců vyhnal následky zimy z obydlí a připravuje se na příjemnější povinnosti, které na starém topolu, kde je hnízdo od roku 2003.

Orientují se podle hvězd

Od minulého týdne obsadili čápi už několik desítek míst v Olomouckém kraji.

Pozorování hlásí lidé ornitologům a data jsou k dispozici na speciálním webu.

„Nejprve přilétají zkušení samci, kteří již dobře znají cestu z Afriky. Ihned po příletu obsazují svá loňská hnízda a čekají na přílet paní čápové," informoval Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Na daleké cestě ze zimovišť zpátky na loňské hnízdo se čápi řídí podle složitých mechanizmů, které ještě nejsou stoprocentně objasněny.

Orientují se zejména podle hvězd a pomocí zemského magnetizmu.

Několik čapích otužilců zůstává v České republice i přes chladnější část roku. Umožňují jim to mírnější zimy v posledních letech.

První zmínky o hnízdění čápů v Čechách pochází již z roku 1336. Existují dokonce doklady o čapích hnízdech používaných nepřetržitě několik set let.

První vyčerpané vlaštovky jsou zpět a hlásí jaroBěhem minulého týdne dorazily do Olomouckého kraje první vlaštovky. Pozorování jsou hlášena ze Štěpánova, Charvát, opakovaně ze Šumvaldu na Uničovsku.

Vlaštovka. Ilustrační foto„Návrat tažných ptáků je symbolem jara odpradávna. Nejčastěji si lidé s tímto symbolem spojovali právě vlaštovku," informovala Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.

Podle ornitologů jsou ptáci po dlouhé cestě z Afriky vyčerpaní a potřebují rychle obnovit tukové zásoby.

„Jak se jim to podaří, záleží na počasí, které u nás panuje v době jejich návratu. V chladu a dešti nelétá hmyz a ptáci tak nemají šanci doplnit ztracenou energii," upozornila ornitoložka.

Vlaštovka je jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují děti i dospělí v celé Evropě v rámci kampaně Jaro ožívá, jejíž letošní téma nese název Vlaštovky našeho okolí.

„Naše vlaštovky patří mezi vybrané posly jara spolu s čápy, kukačkami, rorýsy a vlhami," uvedla Dobruská.