Vrátí Bouzov německým rytířům? Verdikt se nepřiblížil

Stále jsou totiž ve hře pochybnosti, zda současný Německý řád je v našich zemích pokračováním rytířského řádu, který několik staletí Bouzov vlastnil a nakonec na přelomu 19. a 20. století přetvořil do dnešní romatické podoby.  

Podle Národního památkového ústavu němečtí rytíři neuspějí, pokud se jejich podaný restituční nárok v případě takzvané právní kontinuity neopírá o další podklady, než které v minulosti zkoumaly soudy.

Stejně tak jakékoliv přetrvávající pochybnosti o tom, zda Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, jak se dnes němečtí rytíři jmenují, přišla o majetek na základě Benešových dekretů, by znamenaly, že verdikt vynese až soud.

Zástupci řádu uvedli, že by byli mile překvapeni, pokud by úřady o výzvě rozhodly samy.

2006 - soud neuznal nárok

Nechci, aby sem přišli Němci! Spor o hrad Bouzov rozdělil

„Výzvy České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě obdržel Národní památkový ústav v závěru loňského roku, konkrétně v listopadu a prosinci," potvrdila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Poukázala na to, že v případě nástupnictví, pakliže žádost neobsahuje nové skutečnosti, které by ho doložily, majetek nebudou moci vydat.

„Národní památkový ústav by se v takovém případě nemohl řídit ničím jiným, než rozhodnutími českých soudů, která nástupnictví nepotvrdila," uvedla Naďa Goryczková.

Olomoucký okresní soud v roce 2006 rozhodl, že řád nemá na Bouzov nárok, protože nebylo prokázáno, že je nástupce tehdejšího řádu.

Německý řád se nato odvolal k olomouckému krajskému soudu, a ten stejně jako okresní soud sice řekl, že církve nemohou takzvanými určovacími žalobami obcházet restituční zákon, ale v názoru na návaznost obou církevních organizací se už s nižším soudem neztotožnil.

Řád musí vyvrátit pochybnosti

Dnešní Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě podala dovolání k Nejvyššímu soudu, které soud zamítl. Ne však kvůli pochybnostem o kontinuitě.

Státní úřady nyní jednotlivé restituční výzvy posuzují. Musí identifikovat parcely, které jsou ve výzvách uváděny pod parcelním označením platným v době vzniku křivdy a provést identifikaci vlastnictví jednotlivých položek ve výzvách.

V případě nároku německých rytířů památkový ústav vše koordinuje s ministerstvem kultury, Státním pozemkovým úřadem a Lesy ČR.

Podle Národního památkového ústavu visí otazníky nad požadavky vznesenými řádem i kvůli Benešovým dekretům, na základě kterých o majetek přišel, a pokud německý řád nevyvrátí pochybnosti, nebude možné majetek vydat.

Rozhodnutí jsme se zatím nepřiblížili

Bývalý kastelán Bouzova: Německému řádu se stala křivda, ale před rokem ´48

Řád argumentuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace platná nebyla.

„Ve hře je skutečnost, že předmětný majetek mohl být konfiskován na základě Benešových dekretů a není jej tedy možné vydat i z tohoto důvodu. My můžeme dle zákona vyhovět pouze takovým výzvám, které jsou nezpochybnitelné," zdůraznila Naďa Goryczková.

Jak jsou úřady daleko s vyřizování požadavků německých rytířů a kdy by bylo možné očekávat rozhodnutí?

Vzhledem ke komplikovanosti kauzy to zřejmě brzy nebude.

„Rozhodnutí jsme se zatím nepřiblížili," sdělila generální ředitelka.

Sovinec a pozemky v Pasece

Německý řád požádal o vydání 13 500 hektarů pozemků a kromě Bouzova by chtěl vrátit hrad Sovinec a lázně Karlova Studánka.

Na Olomoucku usiluje o lesní pozemky v Bouzově, Dlouhé Loučce a Pasece.

Jeho zástupci jsou přesvědčeni, že podklady přiložené k výzvám jsou nezpochybnitelné.

Připomněli, že od roku 1992 podali kolem třiceti žalob a kromě olomouckého okresního soudu se nestalo, že byla kontinuita zpochybněna.

„Řád působí i v jiných zemích, a pouze Česká republika s tím má problém," pozastavil se vikář velmistra řádu Metoděj Hofman. ¨

Podle něj mají úřady k dispozici rozhodnutí Svatého stolce, České biskupské konference a další podklady, které prokazují, že dnešní řád je identický s tím, který působil na území České republiky v minulosti.

Obava z alibismu úředníků

Podle vikáře velmistra řádu je reálné, že restituční nárok nakonec bude rozhodovat až soud, s čímž v komplikovaných kauzách počítá i restituční zákon.

„Obáváme se alibismu úředníků, kteří jsou pod jakýmsi politickým tlakem a nebudou chtít rozhodovat sami: máme pochybnosti, ať rozhodne soud. Dá se říct, že s tím tak trochu počítáme. Málokterý úředník bude mít odvahu říct, že právo je na straně žadatele. Ale třeba budeme mile překvapeni," uzavřel Metoděj Hofman.

Metropolitní kapitula možná obnoví velkostatek s centrem ve Velké Bystřici