Kolem šesté hodiny večer hlásily volební komise v Olomouci účast pohybující se od 15 do 20 procent.

Zájem byl podle oslovených tří okrsků v krajské městě stejný o komunální i senátní volby. Se jménem kandidáta do Senátu nehodilo lístek do urny jen pár voličů.

Nejvyšší účast, přes 20 procent, měli vpodvečer ve volební místnosti na Slovanském gymnáziu.

„Něco přes 20 procent to bylo v 18:00. Nyní to bude ještě o něco více. Účast je stejná i do Senátu, kde asi jen dva lidé neměli o hlasování zájem,“ uvedla Zuzana Koutná z tamní volební komise.

Těsně pod 20 procenty se držel zájem o volby před 19. hodinou na ZŠ Zeyerova.

„Přesně je to 19,4,“ spočítala Barbora Melicharová z tamní okrskové komise.

Přes 15 procent byla účast po 18. hodině na ZŠ Demlova. „Číslo je stejné i do Senátu,“ dodala Iveta Palkovičová z komise okrsku na Lazcích.

Fronty ještě před otevřením

Ještě před otevřením volebních místostí se voliči houfovali například na ZŠ Komenium v ulici 8. května.

Už před druhou hodinou se na chodbách stály fronty. Trpělivě v nich čekaly zejména seniorské páry, později přicházely také mladé rodiny s dětmi.

„Voliči se sem nahrnuli hned po druhé hodině, kdy přicházeli hlavně senioři a starší generace. Po třetí hodině už tady bylo volněji. Další voliči přicházejí v průběhu odpoledne ve vlnách,“ popsala první hodiny komunálních voleb zapisovatelka Lenka Teiberová.

S prací pro volební komisi má bohaté zkušenosti, jako zapisovatelka se podílí již na třetích či čtvrtých komunálkách.

„Tradičně chodí většina Olomoučanů volit hned první den, v sobotu už jich bývá podstatně méně. Těžko však říci, jak vysoká bude volební účast tentokrát,“ poznamenala Lenka Teiberová.

"Snad se pletu a přijde změna"

Zatímco po zahájení hlasování ve 14:00 se ve volební místnosti na ZŠ Demlova vytvořila menší fronta, o dvě hodiny později vládla ve třídě pohoda. Voliči přicházeli postupně, k urnám se nehrnuli ve větších počtech.

Členky komise už několika voličům vysvětlovaly křížkování a způsob volby kandidáta do zastupitelstva Olomouce.

„Voliči chtějí upřesňující informace. Mají zájem o to, aby odevzdali platné hlasy. Snažíme se jim to vysvětlit i názorně ukázat na nástěnce,“ popisovala průběh voleb Iveta Palkovičová z volební komise ZŠ Demlova.

V 16:00 odvolilo ve volební místnosti sedm procent z celkového počtu voličů.

„Kdo v Olomouci vyhraje? Rád nebudu, můj hlas nedostali, ale vidím to na ANO. Nahrává mu současná situace, inflace, drahé energie. Ty ale obec lidem nevyřeší, nemá na to pravomoc. Ale uvidíme zítra, snad se pletu a přijde změna,“ usmál se jeden z odcházejících voličů.

V okrsku volili jak do olomouckého zastupitelstva, tak svého favorita do Senátu.

„Všichni voliči si brali i obálku do Senátu. Nebyl nikdo, kdo by hlasovat do Senátu odmítl,“ podotkla Iveta Palkovičová

Primátor, nebo první primátorka?

V boji o olomouckou radnici před čtyřmi lety zvítězilo hnutí ANO současného primátora Žbánka se ziskem 27%. Za ním se ale trochu nečekaně seřadilo hnutí ProOlomouc a Piráti se Starosty - shodně s 12%. Obě seskupení nakonec skončila v opozici. Letos kandiduje společně ProOlomouc s Piráty, STAN vytvořil vlastní kandidátku.

Čtvrtá byla v minulých olomouckých volbách ODS s 11 procenty, pátí lidovci se 7%. Do olomouckého zastupitelstva se v roce 2018 ještě protáhlo hnutí spOLečně s 6%, koalice SPD/SPOZ (6%) , KSČM (5%) a na poslední chvíli to těsně stihla i ČSSD (5%).

Olomouci poslední čtyři roky vládla kolice ANO s ODS, lidovci a hnutím spOLečně. Primátor z ANO Miroslav Žbánek je znovu lídrem své kandidátky. ODS v těchto volbách spojila síly s KDU-ČSL a TOP09 a jejich kandidátku pod názvem Spolu vede občanská demokratka Markéta Záleská s ambicemi stát se první olomouckou primátorkou.

Koho chcete v čele olomoucké radnice?
ANKETA: Koho byste chtěli za primátora Olomouce

Obhájí ODS ve Šternberku a Uničově?

Ve Šternberku vedla dosud město čtyřkoalice ODS s Nezávislou volbou, Koalicí pro Šternberk a ČSSD. Post starosty obhajuje lídr ODS Stanislav Orság.

V Litovli v uplynulých čtyřech letech vládla čtyřkoaliace SNK-Litovel, SNK-Občané a sportovci Litovelska, ODS a lidovců v čele se starostou Viktorem Kohoutem z SNK Litovel. Ten o funkci jako lídr SNK Litovel usiluje znovu.

Uničov v minulých komunálních volbách ovládla ODS, která tehdy získala téměř 33 procent hlasů. V jednadvacetičlenném zastupitelstvu dosud měla 8 křesel, po čtyřech mělo KDU-ČSL a ANO, po dvou ČSSD a KSČM a jedno SPD. Uničovský starosta Radek Vincour se o post opět uchází a je jedničkou na kandidátce ODS.

Zcela odlišná je nyní situace v Moravském Berouně. Dosavadní starosta Tomáš Feranec (Berouňáci) již pozici neobhajuje a v aktuálních komunálních volbách už ani nekandiduje.

Současný místostarosta Rostislav Hrdlička se o křeslo ve vedení města uchází znovu a je jedničkou na kandidátce ANO. V Moravském Berouně byla situace po komunálkách v říjnu 2018 poměrně komplikovaná. Povolební koalice složená z uskupení Berouňáci a Strany pro otevřenou společnost se rozpadla a hledalo se náhradní řešení i nový místostarosta. Tím se následně stal Rostislav Hrdlička.

Moravský Beroun, srpen 2022
Nebezpečný Moravský Beroun? Teď je to jiné město, míní romský asistent

Osm zájemců o senátorské křeslo

Ve volebním obvodě 61 Olomoucko (Olomouc a východní část okresu) lidé nyní vybírají také svého senátora.

Post zde obhajuje Lumír Kantor z KDU-ČSL. Do senátorského souboje s ním jde v prvním kole Milan Brázdil (ANO), Čestmír Neoral (ODS), Michal Malacka (STAN), Václav Ranc (Piráti), Petr Vrána (PRO 2022), Zuzana Majerová (Trikolora) a Ctirad Musil (Moravané).

Kandidáti do Senátu za Olomoucko (obvod 61). Ilustrační koláž
Souboj lékařů na Olomoucku? Polovina kandidátů do Senátu má titul MUDr.

Náklo rozhoduje o další pískovně

Náklo je jedinou obcí v Olomouckém kraji, kde souběžně s komunálními volbami od 14:00 běží místní referendum. Lidé v něm rozhodují o další těžbě štěrkopísku. Odpovídají na otázku, jestli má obec využít všech zákonných prostředků, aby zabránila rozšíření těžby na svých pozemcích.Referendum inicioval místní spolek. Věří, že hlasovat přijde dostatečný počet lidí.

Podle zákona bude referendum platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent voličů. Výsledek je pak závazný pro obecní zastupitele, jestliže se pro vyjádřila nadpoloviční většina zúčastněných a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.

„Lidí přijde hodně. Hlasování začalo a výsledek teď nechci předjímat. Je to na každém voliči, jak se k otázce postaví,“ uvedl Pavel Simon ze spolku Příroda kolem nás.

Koupání na pískovně Náklo, červenec 2022.
Další jezero u Nákla? Hodně místních je proti, u voleb bude referendum

Hlasování se koná současně s volbami do obecní samosprávy, o které je v Nákle tradičně velký zájem. V roce 2018 přesáhla volební účast 63 procent.V Nákle nyní mají voliči na výběr polovinu kandidátek proti minulým komunálním volbám. Současné vedení v čele se starostou Markem Ošťádalem nekandiduje.

Kritici připravovaného rozšíření těžby se obávají zejména o ohrožení spodních vod. Vadí jim také hluk strojů a v létě davy motorizovaných návštěvníků projíždějících obcí za odpočinkem u vody.Těžaři jejich obavy odmítají. Ubezpečují, že negativní vlivy dobývání suroviny minimalizují. Mluvčí Cemexu Vesselin Barliev je přesvědčen, že referendum je zbytečné.

„Obec Náklo měla a má možnost být účastníkem všech kroků v rámci povolovacího procesu hornické činnosti. Jen se zbytečně naruší spolupráce, ke které je potřeba dialog, ne bouchnout dveřmi,“ dodal.