V jednom hrobě jsou společně pohřbeni i vojáci dvou různých národností a hodností. Jinde jsou zase ostatky přísně rozdělené podle příslušnosti k náboženství na islámské, pravoslavné, římskokatolické či evangelické.

Jenže v nynějším žalostném stavu hřbitova už nelze rozpoznat, kdo kde spočívá. Jsou zde jen ulomené kříže, poházené náhrobky a dva chátrající pavilony.

Vojenský hřbitov v Černovíře vznikl v roce 1869 z civilního pohřebiště, které je zhruba o dvacet let starší.

Je zde muslimský a křesťanský pavilon, stromová výsadba vytváří čtyři samostatná pole vyplněná řadami hrobů.

Vstup do prostoru hřbitova původně umožňovaly čtyři brány umístěné párově na východní a západní straně hřbitova.

Na kamenné ploše čtvercového půdorysu stojí v rozích čtyři pilíře, které nesou oblouk ve tvaru oslího hřbetu. Na vrcholu stavby je znak měsíce.

Část z celkových 1771 hrobů byla původně opatřena železnými jetelovými kříži, muslimští zesnulí měli kamenné náhrobky, pravoslavní vojáci potom patriarchální litinové kříže. První úpravy pocházejí z období 1. světové války.

V letech 1914 až 1919 našlo na černovírském hřbitově poslední odpočinek 3218 vojáků.

Hřbitov naposledy uklidili fandové hry

I přes mezinárodní úmluvy, které zaručují nenarušení vojenských hrobů, je hřbitov v žalostném stavu. Zmizelo mnoho litinových křížů a čtyři kované svítilny.

„Na obnovu existuje za ta léta více projektů, poslední je z dílny architektky Ivety Trtílkové. Hřbitov je však velice zdevastovaný a oprava je drahá,“ řekl Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu v Olomouci.

Nepomohla ani velmi necitlivá úprava z 80. let 20. století, kdy oplocení vedlo přes hrobová místa a přesouvaly se i náhrobky.

Podle projektu Trtílkové by měla být na místě vojenského hřbitova informační tabule, lavičky, opravy potřebují kříže i stély.

Své místo by také opět našel náhrobní pomník z roku 1866. Návrh obsahuje obnovu zeleně a zabezpečení celého areálu včetně možnosti kamerového systému. Město by zde mělo vysadit dvě lipové aleje a jasany.

Zatím však na tyto plány nejsou peníze.

„Nepodařilo se nám získat podporu z Evropské unie. Nyní město Olomouc jedná s ministerstvem obrany v rámci jejich dotací na válečné hroby,“ řekla Vlasta Kauerová z oddělení památkové péče olomouckého magistrátu.

Poslední úpravy tady udělali fanoušci atypické hry geocaching (hledání skrýší pomocí satelitních navigačních systémů), kteří tam vloni v září uklidili.

VÍCE: Černovírský vojenský hřbitov zvelebí fandové hry

Simona Horká