Během patnáctiminutové trasy musel pes nejen správně držet směr a odbočovat, ale také nalézt schody nebo správné dveře. Na rase nijak nezáleželo. „Každý pes je individualita a ke každému se musí přistupovat jinak. Je to jako u lidí: někteří jsou klidní, jiní temperamentní,“ uvedl Josef Mecel z pražského výcvikového střediska.

Favoritkou soutěže byla tři a půl roku stará labradorka Jesabel, která je šampionkou z loňského mistrovství republiky. Spolu s ní šla po trase nevidomá jednadvacetiletá Pavla Čichoňová z Ostravy. „Jesabel je strašně šikovná a zodpovědná. Vodí opravdu pěkně, je na ni spolehnutí, nikdy nešla do silnice,“ řekla Pavla. Vycvičená fena také pozná výškové překážky. „Kdybych šla někam, kde se bouchnu do hlavy, takmětam nepustí.“

Dalším příkladem jsou bezbariérové chodníky, které plynule přecházejí do vozovky. I tam se Jesabel zastaví. „Když člověk chodí s bílou holí, tak vnímá překážky více, protože je musí řešit sám a chůze trvá podstatně déle,“ vysvětlila Pavla Čichoňová.

Pro Jesabel je největší odměnou slovní pochvala, větší než pamlsek. Se svou majitelkou také hodně cestuje. Letos se chystají do Řecka, poprvé letadlem.

Cena vycvičeného vodícího psa se pohybuje kolem 180 tisíc korun. Štěně prožije první rok v rodině u lidí a pak odchází do výcvikového střediska v pražských Jinonicích, kde je šest až sedm měsíců. „Učí se bezpečně vodit nevidomého a základy poslušnosti,“ vysvětlil Mecel.

Pes je potom stejně dobře vycvičený pro Prahu jako pro malou vesnici. Musí také zvládnout předepsanou zkoušku. „Nevidomí dostanou psa na základě žádosti u svého úřadu. K tomu ještě měsíčně osm set korun na jeho výživu a veterinární prohlídky,“ dodal cvičitel.

Ze třinácti soutěžících si v sobotu vedla v Olomouci nejlépe právě Jesabel s Pavlou Čichoňovou a má tak šanci obhájit loňský titul.