„Vlaštovky odlétají o něco dříve, většina již v první polovině září. Jiřičky převážně v druhé polovině září a někdy se zdrží až do začátku října. To záleží na počasí a také na tom, kdy jejich hnízda opustí poslední mláďata," vysvětloval Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku. Některé páry mají ještě pořádně napilno. „Intenzivně dokrmují své mladé z posledního hnízdění," doplnil.
Vlaštovky a jejich hnízda
Vlaštovky i jiřičky hnízdí dvakrát až třikrát ročně a jeden pár vyvede 7 až 10 mláďat za rok.
„Hnízda vlaštovek jsou miskovitého tvaru a umístěna převážně v budovách, ve stájích, v průjezdech a pod mosty. Jiřičky mají hnízda uzavřená, pouze s malým vletovým otvorem a staví si je na obvodových pláštích budov, nad okny a pod římsy," zasvětil do života obou druhů ornitolog.
close
zoom_in
Poukázal na to, že někteří lidé vlaštovkám a jiřičkám brání v hnízdění na domech.
„Naštěstí jsou tací, kteří je vítají, mají je rádi a těší se z jejich přítomnosti. Vždy trochu toho nepořádku co pod hnízdy zůstane, rádi uklidí, protože vědí, že zahnízdění vlaštovek je známkou štěstí a zdravého životního prostředí. Mnohdy stačí kousek pod hnízdo umístit starou krabici nebo desku, která zachytí nečistoty z hnízda a po odletu ptáků se vyhodí," dodal ornitolog.
Vlaštovky a jiřičky přezimují v tropické Africe a koncem dubna se vracejí. Ne všechny přežijí nástrahy dlouhé cesty, ornitologové odhadují, že se jich vrátí asi jen třetina. Je tedy opravdu velkým štěstím, když se objeví původní pár nebo jeho mláďata na jaře u svého hnízda. „Lidé, co je zapuzují nebo jim dokonce ničí hnízda by si měli uvědomit, že tito drobní ptáci uletěli tisíce kilometrů a chtějí se podělit o své štěstí i s nimi," upozornil Jiří Šafránek.
Smutný pan Karel
Na Hané ubývá elegantních ptáků v modročerném fráčku i v souvislosti s útlumem živočišné zemědělské produkce. „Před pěti lety jsem měl vlaštovek na dvoře třikrát tolik. Ve chlévě, na stodole a dalších místech jsem napočítal i pět hnízd. Letos? Přiletěl jediný pár," posteskl si pan Karel, kterému ptačí štěbetání v různých tóninách přinášelo radost.
„Ubývá vepřínů a kravínů. Zůstávají prázdné. Vlaštovky tam nemají potravu a nezahnízdí tam. Celkově se populace vlašťovek, která se potýká se ztrátami na dalekém tahu, nedoplňuje tak jako dříve a jak by bylo potřeba," vysvětloval Jiří Šafránek.
Nelegální lov
Na jihu Evropy a severu Afriky populaci vlaštovek obecných decimují lovci. „Na Maltě, na Kypru, na Sicílii i v Itálii dochází k lovu těchto ptáků. Tlak ochranářů je stále větší a vlády se snaží podnikat kroky k ochraně," sdělil ornitolog. „Nevíce jsme ale dali vlaštovkám na frak my tady, změnami v zemědělství. To je hlavní příčina toho, že je jich méně," uzavřel.
Ubývá vrabců
V přírodě ubývá i dalších ptačích druhů. Za své už vzalo i přísloví „lepší vrabec v hrsti než–li holub na střeše". Populace vrabce domácího totiž spadla za posledních třicet v České republice na třetinu. Oproti tomu s přemnoženými holuby si ve městech nevědí rady.
Ptáci jsou podle ornitologů indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na vrcholu potravní pyramidy a zároveň rychle reagují na změny prostředí. Pokud se podmínky pro některý ptačí druh zlepší, rychle se to projeví na jejich populaci.
V tuzemsku je ale realita posledních let opačná: ptáků stále ubývá. Nejvíce ubývají dříve nejhojnější druhy – vrabci, pěnkavy nebo zvonci. Podle České ornitologické společnosti za posledních třicet let zmizelo z naší krajiny celkově přes deset milionů ptáků. Některé druhy vymizely úplně, například mandelík hajník. Vzácností je i sýček obecný. Tato dříve běžná sova patří dnes k nejvzácnějším. Více o úbytku ptáků a grafy výskytu jednotlivých druhů na internetové stránce http://birdlife.cz/
