V pátek 30. srpna dopoledne je centrum Vikantic téměř liduprázdné. Tedy přesněji prostor mezi místním obecním úřadem, kostelem a domem číslo popisné 89, kde režisér Miroslav Krobot zasadil děj svého filmu Díra u Hanušovic. Snímek se zde natáčel před jedenácti lety a v létě 2014 měl svou premiéru.

Doklepat se nedá na majitele rodinného domku číslo 133, kteří filmaři změnili na hospodu. Zjevně je však obydlený. Svědčí o tom truhlíky na oknech i malé koťátko, které před vchodem čeká na svého pána.

Hledají hrob hraběnky

„Ty teď nenajdete, oni jsou v práci,“ říká žena žijící v domku o pár metrů výše. Říká, že turisté i po desíti letech hledají místa, kde se film natáčel. „Jasně, hledaj, na hřbitov se chodí koukat, kde má hraběnka hrob,“ směje se.

„Ale určitě jich je méně. Většinou tu hledají hospodu, kde by se namazali, to je tahle budova pod námi. Původně to bývaly kanceláře statku a jídelna. Koupil to soukromník, udělal z toho takovou ubytovnu, filmařům ji půjčil a tam se to točilo,“ doplňuje.

Na natáčení nevzpomíná moc v dobrém a na následné uvedení filmu ještě méně.

„Hrůza a děs. Měli jsme tu vnoučata, nesměla ani pípnout, mikrofony jsou citlivé. Tak jsem se těšila, až natáčení skončí a oni půjdou. Když jsem viděla film, myslela jsem, že dostanu infarkt. Už jen tím nářečím to podělali. Udělali z nás dědinu alkoholiků. A bezdomovce tu určitě nemáme,“ říká.

Zájem turistů potvrzuje i starosta Vikantic Libor Sedlařík.

„Kolikrát bývám na úřadu i o víkendech. Jedou cyklisté, zastaví, ukážu jim nemovitost, kde byla restaurace. Paní je pouští i dovnitř, aby se podívali, jak to tam vypadalo,“ líčí starosta, který kancelář na obecním úřadu při nástupu do funkce převzal prakticky v totožné podobě, jak se objevuje ve filmu.

Místním se film nelíbil

Potvrzuje i většinovou averzi místních k výsledné podobě snímku.

„Hodně lidí řekne dobře, natočil se tu film, ale bohužel z nás udělali úplné hlupáky. Žádným nářečím se u nás nemluví, ani tak sprostě. Spousty lidí se to dotklo, řekli, že se na ten film už nikdy dívat nebudou, že je to uráží, že se to takhle natočilo. Záměr pana Krobota neznám, když se film natáčel, tak jsem ve Vikanticích ještě nebydlel. A dnes něco zpětně zkoumat nemá význam,“ dodává.

Ne všechna místa měla takové štěstí, jako je filmová hospoda nebo obecní úřad. Dům Maruny je opuštěný.

„Majitel zemřel, paní se odstěhovala, teď je prázdný a k prodeji,“ říká žena ze sousedství.

V kostele svatého Wolfganga se mše sloužit nedají. „Rád bych ho dostal do stavu, aby se tu mohly konat alespoň jednou za měsíc,“ říká starosta, který kostel otevírá, aby mohli lidé nahlédnout dovnitř.

Některé lokace se změnily k nepoznání. Například dům, který budoval filmový starosta Ivan Trojan, se nachází na křižovatce v sousedních Habarticích. Z někdejší ruiny je dnes autoservis. Opravuje se i dům hraběnky, který stojí v Rejcharticích.