Firma Vidnavský kaolin chce v nedalekém lomu znovu začít těžit a z areálu bývalé šamotárny hodlá zbudovat překladiště. O záměru se mluví už přes dva roky, ale nyní jsou známy jeho konkrétní parametry.

Společnost hodlá v lomu zhruba kilometr od Vidnavy obnovit těžbu kaolinu. Dobývací prostor má zabírat 42 hektarů, samotná těžba má probíhat zhruba na 23 hektarech.

Maximální hlouba lomu oproti okolnímu terénu má činit až 74 metrů. Ročně by chtěla firma vytěžit 460 tisíc tun surovin. Záměr počítá s vytěžením více než devíti milionů tun surovin během dvaceti let.

Demolice šamotárny

Kromě kaolinu chce společnost těžit také nadložní štěrkopísky.

„Těžba bude probíhat separátně, podle jednotlivých surovinových typů. Obě tyto suroviny jsou volně rýpatelné. Suroviny poté budou dopraveny pomocí pásového dopravníku do prostoru bývalé šamotárny, odkud budou expedovány železniční dopravou,“ stojí v oznámení záměru.

Dokument z prosince 2021 je součástí posouzení vlivu záměru na životní prostředí, které se aktuálně rozbíhá.

Z lomu má suroviny převážet krytý pásový dopravník. Kopírovat má trasu bývalé úzkorozchodné železnice. Vést má mimo jiné několik set metrů dlouhou historickou štolou. Dopravník má končit v areálu někdejší šamotárny.

Zdejší budovy nechá firma zdemolovat a prostranství vyčistit. Na místě se má nacházet překladiště. Ze stanice Vidnava bude do areálu obnovena vlečka, po níž bude surovina expedována k zákazníkům.

Těžbu, nakládku a expedici suroviny má zajišťovat celkem devatenáct pracovníků, v případě dvousměnného provozu se jejich počet zdvojnásobí.

Zahájení těžby fima předpokládá po vydání rozhodnutí o povolení hornické činnosti báňským úřadem.

„Toto rozhodnutí bude získáno dle zkušeností s obdobnými záměry v časovém horizontu minimálně jednoho roku, tedy v roce 2023 až 2024,“ stojí v dokumentu pro proces EIA. Těžit by zde poté chtěla dvacet let.

Dopravník v tubusu

Záměr zasahuje území tří obcí. Bývalá šamotárna, kde se má nacházet expedice, leží na území Velké Kraše, dobývací prostor na katastru Staré Červené Vody a Vidnavy.

Přes území Vidnavy pak povede pásový dopravník mezi oběma areály.

Vidnavští mají určité obavy z vlivu záměru na životní prostředí.

„Zatím je těžko se k tomu vyjadřovat, protože je to strašně surové. Nyní na životním prostředí žádají o malou EIA, aby měli posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud by jim to povolili, začne nějaký postup. Nějaké plány mají, ale jestli jsou vůbec reálné, to se neví,“ řekl starosta Vidnavy Rostislav Kačora.

Město se k záměru může vyjádřit v rámci zjišťovacího řízení. Jestli samospráva vyjádření zašle a jaké, o tom se budou radit vidnavští radní nebo zastupitelé.

„Byli jsme osloveni jako účastníci řízení, že můžeme dát podnět. Ještě to nemáme dané, možná to probereme na radě nebo v březnu na zastupitelstvu. Ono toho zase není moc, k čemu se vyjadřovat. Požadavek, který jsme chtěli, aby byl pásový dopravník uzavřený v tubusu, splnili. Prašnost by měla celkem odpadnout. Ale nevíme, co bude dělat uskladněný materiál v šamotce, jak bude foukat vítr, jestli to půjde na město,“ zauvažoval starosta Kačora.

Kaolin pro polské keramičky?

S uplatněním obou vytěžených materiálů by majitelé neměli mít problém. Štěrkopísek je nezbytný pro stavebnictví. Už nyní je ho v Česku nedostatek a v budoucnu se s uzavíráním řady ložisek problém ještě prohloubí.

A kaolin? Zástupce firmy se v minulosti vyjádřil, že odbytištěm mohou být polské keramičky. Ty nyní nedostatkovou surovinu dováží až z Číny.

Těžba kaolinu by oživila i přes deset let mrtvou lokálku Vidnava – Velká Kraš, po níž by denně jezdily nákladní vlaky.

Zároveň by znamenala výrazný impuls pro železniční nákladní dopravu v celých Jeseníkách. Soupravy s kaolinem mají pokračovat do Hanušovic a odtud buď dále na Zábřeh, nebo na Lichkov.