Halas z padesátimetrového podchodu pod frekventovanou Brněnskou ulicí byl ráno slyšet už z dálky.

„Malování podchodu je dobrá příležitost ukázat, že něco umíme. Bude to tu rozhodně hezčí, než kdyby byl celý šedivý. I když i to byla příjemná změna oproti tomu, jak vypadal předtím," podělila se o svoje nadšení studentka Barbora z 6. E olomouckého Gymnázia Čajkovského.

Chodí tudy denně a tak se přihlásila.

Vazba na místo

S nápadem malování stěn přišla učitelka ze ZŠ Heyrovského Jana Svobodová. O street art se zajímá a se zdobením zdí má zkušenosti ze škol.

Protože i ona místem často prochází, začala přemýšlet nad jeho proměnou.

„Když zapojíme všechny přiléhající školy, dáváme tím žákům najevo, že prostředí, ve kterém žijí, by si měli opečovávat a chránit, měli by s ním být spokojení. Také jsem chtěla, aby veřejnost ve street artu a pouličním umění neviděla jen vandalství a ničení," vysvětlila, jak se vše propojilo. Ze stejného důvodu projekt podpořila i olomoucká radnice.

Zbývalo vyřešit, co by se mělo na stěnách objevit. Jasné bylo, že to musejí zvládnout všech zhruba padesát zapojených žáků a studentů z účastnících se základních škol Heyrovského a Nedvědova a Gymnázia Čajkovského.

„Dlouho jsem nad tím přemýšlela. Uvažovala jsem o geometrických tvarech, ornamentech. Pořád mi tam chyběla vazba na místo, kde žijeme. Pak mě napadla Haná, folklor, hanácká výšivka. To bylo výchozím bodem pro návrhy, které žáci dělali na školách," řekla učitelka výtvarné východy a českého jazyka.

Jen štětce, bez sprejů

Předlohy motivů pocházejí z knihoven, internetu a otiskly se do nich i hanácké kroje vystavené ve vlastivědném muzeu.

Žáci a studenti nejprve pomocí křídy a metru rozměřili a rozkreslili zmenšené návrhy, které po přenesení na stěnu budou malovat barvami až do pátku.

Plechovky a kyblíky s barvou váží dohromady 180 kilogramů.

Se spreji se pracovat nebude, protože děti by musely mít celý den roušky a hůře se smývají z rukou, v budoucnu by navíc šly malby sprejem špatně překrýt fasádními barvami.