Například v olomouckém Středním odborném učilišti obchodu a služeb ve Štursově ulici si Olomoučané mohou nechat ušít šaty nebo se objednat ke kadeřnici.

„O stříhání, barvení a melíry je větší zájem než o zakázkové šití. Chodí k nám spíše starší lidé, kteří chtějí ušetřit a mají dost času. Zákaznice musejí počítat s tím, že to bude trochu déle trvat,“ uvedla ředitelka školy Kateřina Valentová.

Budoucí kadeřnice se nejdříve učí na svých kamarádkách a příbuzných, zákazníky stříhají až žáci druhého a třetího ročníku.

„Ze začátku se mi při stříhání známé nepovedl účes, tak jsme to vyřešily zkrácením. Lidé chtějí nejčastěji obarvit, ostříhat a vyfoukat vlasy,“ řekla Jiřina Doležalová, která se na kadeřnici učí už druhým rokem.

Stálou zákaznicí učňovského střediska je i osmdesátiletá seniorka, která si nepřála zveřejnit jméno. „Chodím sem už léta. Jsem s nimi moc spokojená. Teď jsem si přála ostříhat na krátko a líbí se mi to. Jsou tu příjemné slečny i ceny. Ve městě je to o dost dražší,“ řekla Olomoučanka.

To potvrdila také učitelka odborného výcviku Věra Fajtová. „Zákazníci u nás zaplatí ve srovnání s běžným kadeřnictvím o třetinu méně. Materiál si musíme započítat v plné výši, sazby za práci jsou sotva poloviční,“ řekla Fajtová.

Běžné dámské stříhání stojí od třiceti do padesáti korun, s foukanou a umytím to vyjde maximálně na 130 korun. Melír stojí podle délky vlasů od tří set do šesti set korun.

Zájemcům však olomoučtí učni vyrobí také nábytek, opraví auto a zvládnou i klempířské a zámečnické práce.

„Trvá nám to o něco déle, takže nemůžeme konkurovat firmám. Ceny máme o deset až dvacet procent nižší. Lidé bohužel o této možnosti téměř nevědí. Přesto ale máme objednávek dost a zákazníci se vracejí,“ uvedl ředitel Střední školy polytechnické v Olomouci Jiří Polášek.

Ani samotní studenti nevyjdou s prázdnou.

„Z celkové ceny odečteme náklady za materiál, patnáct procent jde škole a zbytek zůstane studentovi. Žáci pracují i u firem, které je pak nadále platí. Ti, kteří chtějí pracovat a jsou šikovní, si mohou vydělat až dva tisíce korun za měsíc. Firma si jich váží a zaplatí je. Později jim může nabídnout i práci,“ dodal ředitel.

Vlastní učňovské středisko má také šedesát budoucích cukrářů ze Středního odborného učiliště v Litovli. Zájemcům tam na zakázku upečou drobné čajové pečivo, perníčky, zákusky i dorty. Pečivo je o třetinu levnější než v běžných cukrářských výrobnách.