Na základě hlasování dětí ze Zooklubu dostala jméno Tera.
„Mláděti se daří dobře a svými hlodavými zuby se už rádo pouští do potravy dospělých. Zatím tolik nepíchá jako jeho rodiče a starší sourozenci, zato dupe a vzteká se téměř pokaždé, když se v jejich kotci uklízí," popsala ošetřovatelka Petra Jelínková.
Malý novorozený dikobraz přichází na svět už s ostny, které po dvou týdnech tvrdnou. Zpočátku jsou ale měkké, krátké a přilehlé.
Dikobrazi dříve patřili k běžně chovaným druhům, v olomoucké zoologické zahradě je tento druh k vidění už od jejího otevření, tedy od roku 1956.
„V té době se ale chovali dikobrazi obecní," poznamenala mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Domovinou dikobrazů srstnatonosých je jihozápadní a Střední Asie. Libují si v listnatých a smíšených lesích, kde se živí částmi rostlin včetně kůry. Dikobraz je noční, samotářský živočich.
„Není pravdou, že dikobraz ostny vystřeluje, nejprve útočníka zastrašuje jejich chřestivým zvukem, nešetří ani funěním a dupáním. Až v okamžiku, kdy se nepřítel odváží příliš blízko, obrátí se dikobraz zády a snaží se do něj svou zbraň při couvnutí zabodnout, a jelikož v pokožce nedrží pevně, nečiní mu něco takového žádný problém. Nikdy je ale nevystřeluje," dodala mluvčí.
